noční bojovky

Jede nás v tom víc. Ale každej to děláme na sebe. Je pravda, že sme tak trochu pošuci, ale prostě nás to baví. Děláme novej směr, grafitti na jedno použití. Umělohmotný grafitti. Plastic Vinyl Electrical Tape. Už nevim koho to napadlo ale je to úžasná věc. Na reklamní billboardy na zastávkách a jinejch fakt frekventovanejch místech přikresluju po nocích velký kundy a čůráky nebo jiný blbiny, ale většinou je to taková blbost že kunda a čůrák jsou naprosto na místě, a pak jen chodím po vytipovaných místech, koukám se co kde zanechali ostatní a tipuju který z lačných ranních moralistů se pokusí s potřebným patosem izolačku sundat. Něvěřili byste, kolik se jich najde, hlavně když budík odklepe kolbenům. Sedím a pozoruju je. Neumim tipovat lidi, tak se to učim. Snažim se bejt nenápadnej. Jo, snažim. Většinou mě ale prozradí příliš hlasitej smích. Naštěstí oni nebejvaj rychlí.

Úderem osmé hodiny ranní jsou na billboardech pouze podpisy, a to ještě většinou nějaký ten cenťák pásky chybí. Sport je to kreativní a humorný a občas vás i někteří lidé, od kterých byste to nejmíň očekávali, velmi zajímavě překvapí.

---