Malíř s vlčákem

Už je to pár let,

ale já si na vás stále vzpomínám,

pane malíři s vlčákem.

Měl jste velikou zelenou krosnu,

somradlo zastříkané barvami,

malinou pleskačku a pod paží plátna.

Jako by to bylo teď.

Vy, já, Lednice, cesta do Břeclavi

a rozloučení před vlakem.

Obdivovala jsem, jak elegantně umíte nastoupit

se všemi těmi věci a psem.

Během cesty jsme nezavřeli pusu,

pili jsme rybízák a třešňovou pálenku.

Jako včera vidím

Vaše rozčepýřené blonďaté vlasy,

Vaše modré oči,

Váš klukovský úsměv,

Vaše překrásná plátna milované Lednice.

Utekla jsem, když jste na mě volal, ale už mi to jelo dál...