Pro tebe

Na břehu dne stojím právě jsem vstal

z popelu včerejška, ze stínů svých

a všechno zdá se být na místě dál

černá noc bílý sníh, sever i jih.

A přesto zdá se mi, že něco chybí

kamínek z mozaiky vypadl snad

anebo penízek šupiny rybí

nedá mi po ránu na chvíli spát.

Za něj bych koupil ti cukr a sůl   

anebo dva lístky do kina svět

hodiny, které nám měří jen půl  

jízdenku, na kterou vrátíš se zpět.

Však jsem jej daroval už dávno před léty

žebrák tam k nebesům s dlaní svou stál

a tak jsem navěky tou chvílí bohatý

pro tebe objetí mám milodar.