Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVzpomínka na přehlídku mažoretek ve Strakonicích roku 2017
Autor
zArkadie
V asfaltových polích, kde oči vytváří pocit ringu,
Kde slunce pálí tak, až to pole teče
Jedno je jisté – odsud nikdo neuteče
V dálce titěrné jsou postavičky
Snad bozi či generálové
Na tuto bitvu hledí
Na koncert plný utrpení
A o našem životě rozhodnout mají
A my v plné polní, kterou máme již s rozbřeskem,
Musíme jejich pohledy snášet
Odrážíme paprsky slunce zlatem na našich výložkách
Ty zvědavce podřadné oslepíme jimi
To zlato mluví jasně: „My neděláme chyby“
Jsme elita národa a věz, že není náhoda,
Že nás do téhle bitvy povolali
Ti bozi chtějí ofenzívu a my jim ji dopřejeme
Tak tedy lide, ty zvědavče podřadný, pojď se podívat
Armáda s pýchou, armáda s meči, armáda s depresí
Přemůže jí jen vítězství – k životu ho potřebujeme
Už se stalo nutností, že bez něho nepřežijeme
Jdeme do bitvy dobrovolně!
Prapory jsou připravené?
Lodě pořádně upevněné?
Tak zvednout hlavu
A dát život stínu
Děla?
Prosím, palte!
2 názory
Já Lucie píšu...
01. 03. 2021Lukáši, na konci jsem měla pocit, že vstanu a jdu do boje! :)
Určitě nepatřila k těm, co mají hlubokou myšlenku někdo daleko ode mě. Myslím, že i přesto tam nějaká malinká byla... Byla to jedna z těch, pro mě, lépe uchopitelných. Za to, že si napsal i takovou tip!