Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Vzpomínka na přehlídku mažoretek ve Strakonicích roku 2017

01. 03. 2021
2
2
239
Autor
zArkadie

V dálce slyšíš dunět děla

Neletí však žádná střela

Nepochopitelný fakt

Děla duní prostý takt

Nemůžeme v dnešku selhat

Nemůžeme se zraněny belhat

Nemůžeme nikdy skončit

Jsme armádou - do bitvy vkročit!

 

V asfaltových polích, kde oči vytváří pocit ringu,

Kde slunce pálí tak, až to pole teče

Jedno je jisté odsud nikdo neuteče

V dálce titěrné jsou postavičky

Snad bozi či generálové

Na tuto bitvu hledí

Na koncert plný utrpení

A o našem životě rozhodnout mají

A my v plné polní, kterou máme již s rozbřeskem,

Musíme jejich pohledy snášet

 

Odrážíme paprsky slunce zlatem na našich výložkách

Ty zvědavce podřadné oslepíme jimi

To zlato mluví jasně: „My neděláme chyby“

Jsme elita národa a věz, že není náhoda,

Že nás do téhle bitvy povolali

Ti bozi chtějí ofenzívu a my jim ji dopřejeme

Tak tedy lide, ty zvědavče podřadný, pojď se podívat

Armáda s pýchou, armáda s meči, armáda s depresí

Přemůže jí jen vítězství – k životu ho potřebujeme

Už se stalo nutností, že bez něho nepřežijeme

Jdeme do bitvy dobrovolně!

 

Prapory jsou připravené?

Lodě pořádně upevněné?

Tak zvednout hlavu

A dát život stínu

Děla?

Prosím, palte!

 

 

 


2 názory

Lukáši, na konci jsem měla pocit, že vstanu a jdu do boje! :)

Určitě nepatřila k těm, co mají hlubokou myšlenku někdo daleko ode mě. Myslím, že i přesto tam nějaká malinká byla... Byla to jedna z těch, pro mě, lépe uchopitelných. Za to, že si napsal i takovou tip!


Andělka1
01. 03. 2021
Dát tip

***


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru