---den 017---

máslo.cz

Psychosomatici to mají jednoduché. Jakmile jim začne být špatně, je jasné, že je potřeba řešit nějakou krizi. Co my ostatní? Naše nemoci a fyzická strádání mohou být odrazem rozhárané psychiky, ale taky vliv civilizačního stresu a shonu kolem nás, nebo Boží trest za naše skutky. A nebo prostě jen tak. S 39° horečkou se zdají různé sny. A pokud máte sílu zapisovat si je a zapisovat si, co si o tom myslíte v \"bdělém\" stavu, dostanete dvojnásob ujetou kombinaci, kterou lze využít, až se z toho vykurýrujete.
Venku to vypadá na konec světa, slunce ne a ne vyjít a to už jsou tři odpoledne. Tak takhle by asi vypadal život ve světě přízraků. Když se k tomu přidá sladkosmutná nálada a strašná spousta ibalginů (měl jsem dnes šest, můžu si vzít další? - ty ses zbláznil, pak to začíná být toxický - serete mě, jdu poslouchat rádio)... Poslouchám skupinu Hm (jejich cd To by mohlo být zajímavé), nejvíc se mi líbí dvě písničky: Sen (s textem od Kainara, který by si zasloužil lepší hudbu) a Moje milá (zní to skoro jak od Topola). Ještě a ještě se mi o ní zdává...

No... Docela blábol. Ale co byste čekali od člověka, kterému je zle, má horečku, v hlavě několik velmi pracovitých trpaslíků a v žaludku míchačku? (A v hlavě nepořádek.)

---