Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Světadíl žen

19. 05. 2021
1
1
281
Autor
MAJKL65

Dívám se pomalu umírá noc

vybledly hvězdy krás i oči srn

a rosa na stéblech je žízní mou

ze stínů staví se holubí dům.

 

A chrámy vydaly první svůj vzdech

to zvony vydechly k nebesům snad

a ptáci spoutaní ve vzdušných zdech

klec mraků prolomí ve volný pád.

 

A já se za nimi dívám jak poprvé

jak mizí ve výškách nemají strach

u okna oděný v košili nachové

kterou mi svítání ušilo v tmách.

 

Tichý jsem jak nikdy a čekám na tebe

ještě jsi na mořích loď tvá je sen

a voda jak dítě v spánku tě kolíbe

z břehů mých vyhlížím světadíl žen.  


1 názor

Lerak12
20. 05. 2021
Dát tip

Tvá poezie je mi blízká.  Pěkná báseň.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru