Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Zatracenost

20. 05. 2021
5
6
338

Po aleji za mým domem. Loudám

se za západu hořce a zhrzen. -

S vínem na patře světu se rouhám,

a se stínem mým černým jsem stvrzen.

 

Přípijím na ty tváře dokonalé,

ať žije jejich divukrásný svět.

Mé rty jsou už sluncem okoralé,

potemělou oblohu trápí sněť.

 

Navěky budu bloumat alejí.

Ztracen, jak suchý list v světě jiném.

Tam líné tělo mé utápějí, 

honosným bílým archivním vínem.


6 názorů

Díky Safiáne, máš pravdu chce to brousit a brousit. :)


Safián
20. 05. 2021
Dát tip Nemámpřezdívku

Těší mě, že se tu po čase objevuje báseň připomínající jiné kraje české poezie, než je dnes obvyklé. To, že není úplně dotažena (v rýmech a některých obratech) v tomto světle až tak nevadí.


Jojo jarní básnička, už tam jen chybí zpěv ptactva.


Díky Norsko!


Nostalgia_For_Infinity
20. 05. 2021
Dát tip Nemámpřezdívku

Taková milá jarní básnička :)


Norsko 1
20. 05. 2021
Dát tip Nemámpřezdívku

Temný, chlape. Temný, mnohem temnější je svět, jenž se skrývá vá mezi řádky


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru