Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Vysvobození

22. 05. 2002
1
0
946
Autor
_fantomQ_

.. už jste se někdy takhle probudili? :o)

Na cvíli jsem uvěřil tomu snu, že mě máš ráda, že se probudím vedle tebe, že se budeme spolu milovat, že budeme spolu snít a žít. V celém pokoji je tvá vůně. Ležím v posteli. Jsem rozlámaný. Na stole tvůj prstýnek. Září tam sám. Na zemi skleničky. Tvoje je rozbitá. Na ní rtěnka. Fialová? Růžová? Jaká vlastně byla? A jakou barvu mají tvé oči? Slunce je dotěrné! Snaží se dostat ke mně a vytáhnout mně z postele. Nechce se mi vstávat. Chci ležet. Strašné ticho. Vůbec nic není slyšet. Jen ticho. Chci nejčernější tmu. Chci zavřít oči. Zavřít oči a zemřít.
Deltex
23. 05. 2002
Dát tip
Skvělé... trochu mi to připomíná ono slavné rozjímání Hamleta... spíš ten poslední motiv o spaní a smrti... * jako hrom!

...... a pak začalo pršet a vlahý a milosdrný déšť omyl mé bolavé srdce. :-)))))

Norek
22. 05. 2002
Dát tip
nu což i toto se stává

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru