Ze stínu

Vysoko na nebi hořela hvězda

už bylo před ránem pomalu snad

a tobě zdálo se, že se ti nezdám

vzbuzená ve snu svém chtěla jsi spát.

A já jsem počítal nahoře ovečky

jak pastýř, který zná beránků stád

a tobě na záda tři čárky tři tečky

napsal jsem sos, že tě mám rád.

Zajdu se pozeptat do ztrát a nálezů

jestli ta zpráva se nenašla snad

zdali již psi byli puštěni z řetězů

a běží ve stopách jako můj čas. 

Poznám ho po růžích, kterými zavoní

já budu pro tebe dopis můj psát

napsaný inkoustem ze stínu jabloní

že člověk nemá si, nemá si lhát.