Měsíc

Měsíc je vylouplej ze slupek pomeranče,

padám do sedačky jako do dužiny.

abych ho viděla, mačkám odstřikovače,

Zpívají mi: ,, bude to ještě někdy jiný"?

Máme to naopak,

já a ten můj vrak,

mně zase nejde plakat.

V srdci mám zvláštní chlad,

až  zaútočí léto,

bude to další protiklad.

Rozplácnu se na postel,

v matraci mám, 

 kokosový vlákna a len.

S odevzdanym úsměvem,

nechám odejít další den,

jediným možným způsobem.

Jediným možným způsobem, 

Jak touhu po lásce dostat ze sebe ven,

Alespoň jeden její plamen,

....udusit orgasmem.