Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

boha stín

14. 11. 2021
1
3
190
Autor
makaber

Jsem ve svém pokoji, je zimní podvečer, mám trochu upito, ha a co, jako by na tom záleželo. Stojím nepohodlně u okna mého pokoje, ze kterého se dívám na chlad venku.

Za oknem pouze mráz a sníh a já tu stojím v pařivém horku, krásném teple, ale přesto si představuji přesný opak toho horka a příjemného tepla, představuji si zimu, chlad, mráz a vítr, jak mne píchá v prstech. 

Krom chladu pohlédnu na dům naproti mému, dělí nás jen malá zahradní posněžená plocha. V tom oknu taky někdo stojí, je to někdo, kdo má všechno, co já chci, ale nikdy mít nebudu. Všechno, co jsem si vždy přál, o čem jsem lakonicky snil a po čem jsem toužil a srdcem prahnul.

Přijde mi jako božská figura, jelikož má vše, co já nemám, ale mi oba přece stojíme v pokoji a shlížíme z okna ven, a představujeme si identicky tu mrazivou zimu.

Jsme vlastně úplně stejní. 


3 názory

Zbora
14. 11. 2021
Dát tip

Líbila se mi.


Gora
14. 11. 2021
Dát tip

Za tuto miniaturu posílám do začátku tip, sice je to rovněž jako u předchozí prostý popis přírody, jednoho okamžiku pozorovatele, ale má něco navíc...


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru