Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Černoušek

25. 05. 2002
2
0
1503
Autor
Bulvena

Černoušek

 

Jsem za tmy narozen. Bez hvězdy na nebi.

Černý jak noc. Však duše má je bílá.

Bílá jak anděl, jenž Boha velebí.

Ač černý jsem, v té duši je má síla.

 

Má matka učila mě v stinné zeleni,

pod stromem zeleným.Všude byl samý květ.

A já tak rád sedě na jejím koleni,

jsem často slyšel matku vyprávět.

 

Hleď na slunce, tam Boha uzříš snad.

On lidem všem svou velkou lásku dává.

On tebe, synu můj, má nadevšecko rád.

Večer s ním usínáš, on ráno s tebou vstává.

 

Na pouti daleké, na cestě života,

ať duše tvá vždy bílým jasem září.

To cíl tvůj je - tvé duše čistota.

Nechť světlem je v tvé jak uhel černé tváři. 


Willi
31. 05. 2002
Dát tip
Líbí a tipeček !

Litochowitz
28. 05. 2002
Dát tip
zajímavé téma, i zpracování se mi vcelku líbí...jen jsem trochu zabředl v posledním řádku.....ale dobrý

TheLostDog
27. 05. 2002
Dát tip
Nejsem sice věřící (alespoň tedy co se boha s velkym B týče), ale tahle věcička se mi tak nějak líbí. BO)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru