O ptačích barvách

Děkuju všem za zastavení a komentáře, už to asi pomaloučku polehoučku začínám chápat a začínám vidět, že bude s čím si "hrát". 

bixley: Já nosím s sebou dalekohled (skoro) všude a vždy se nějaké to barevné bříško nebo hlavička objeví :) 

Janino: Ano, zkusila jsem :)

Moc pěkné. Jenom ty ptáčky najít!

Báseň mě potěšila. I v mé duši barvy ptačí zažíhají plamének :-))), TIP

Dales- druhá půlka tvé rady je správná. Forma existuje sama o sobě v rytmickém schematu. Stačí jen měnit intonaci. Je ale třeba si uvědomit v jakém metru budeš číst nahlas. Tady se jedná o český nestopový jamb, tedy: je třeba dostat přízvuk, který je v češtině na první slabice, do sudé polohy. Na to je několik fint, na které každý přijde sám Mimo jsou zejména sedmý a osmý verš. poslední verš se může zdát  podivný, ale to je dáno způsobem čtení. Před tímto veršem je třeba udělat malou pauzu.Konstrukčně je v pořádku.

vždy zažíhají v duši plamének V českém jambu mají verše zakončené žensky lichý počet slabik, ty zakončené mužsky sudý.

Kdysi tu jedna dáma obdivovala dokonalost Miroslawkových veršů. A on na to: jednou jsem si řekl, že nebudu dělat chyby ,a tak je nedělám. Když si uvědomíš základ jednotlivých meter, můžeš za cvíli mluvit třeba v jambech, aniž si toho budeš vědoma, i při normální komunikaci.

Ke studiu teorie verše ti nejvíce pomůže, pokud si nejprve ujasníš, proč chceš psát verše. Co chceš komu říkat? Pokud máš co říct, tak už se ty prostředky učí celkem snadno. Nakonec stejně zjistíš, že je na ně občas nutné zapomenout a nenechat se ničím spoutávat. 

Svůj náhled k celé básni jsem ti poslala, ono nelze jednou dvěma větami vše vysvětlit, vázaný verš je složitější záležitost, poprosím někoho z odborníků vázaného, aby se tě ujal...

Janina: Rytmus jsou teda ty přízvučné a nepřízvučné? Protože ty asi ještě pořád nechápu :) ale na počet slabik jsem si dala pozor tentokrát. 

Kamamura: Já asi tím, že mám 3 děti, si zalézt na 3 měsíce do peřin nějak nedokážu představit :)

Pomni, že i odpočinek má své meze,

neb i sladký sen přeroste do košmáru. 

Kdo může, ten pod duchnu vleze,

do jara přečká bez telky i kněze, 

jako tadyhle můj přítel Aru. 

Však Vesna zažene ten přízrak zmaru!