Dialog

--Dáte si tedy kávu?

--Byla do modra, možná trošku do žluta a sem tam šmouha od bílé

--Tak tedy hranolky, ale prosím Vás netrvejte na těch ústřicích, dnes je opravdu nemáme.

--Tak ano, máte pravdu, most je nejlepší řešení, ale když se podívám nazpátek, připadá mi, že jste nezhasl.

--Už zase? To je můj problém a pak se mám divit, že mi všichni papoušci chcípnou, když jim nedám ani nažrat.

--Mile rád a dvě kostky cukru, prosím.

--Ta večerní toaleta? Neblázněte, to by na sebe nikdy nevzala.

--Ale chobotničky, chobotničky musíte mít, vždyť na nich jste tu začínali.

--Ach ano, promiňte, ono se špatně skáče, když vidíte dolů. Ale nechcete třeba prášky? Podle mého názoru je to poněkud pohodlnější, nemyslíte?

--Tak to vidíte, Vám bych nesvěřil ani vlastní dceru, i když je jí dvacet, a vy byste mi chtěl hlídat rybičky.

--A odbočte vlevo, je tam míň stromů.

--Ještě ne, prosím, ještě není čas na umírání, zkuste se raději na chvíli usmát...

...........................