Sloup

Vyhnat zvuk

z jeho sloupu,

prohrnout ho do šíře,

aby se už nedalo rozeznat,

odkud a kam uniká,

aby se už ze sebe

nemohl vymanit,

to stálo za všemi údery,

za hlavou dokořán, vyceněnými prsty

za prudkostí, která se však jen

rozbíhala po hranách,

vykreslovala je do výšek

hluchoty,

a prostor naproti tě mezitím sledoval,

ještě teď ti to

skáče do řeči,

strašné usychání

po stranách slov,

dusot z horního patra

tvého dosahu,

ale nikde ani stěna,

a kdyby ses otočil,

plul by tam proti mrakům

měsíčník kouře.