Cesta na autobus

Vznáším se nad Prahou. Vidím Staromák, orloj, radnici. Letím k řece. Pod sebou vidím postavy plynule proudící Královskou cestou. Vidím sluncem zalitý Pražský hrad. Najednou těžknu. Řítím se k zemi, čím dal rychleji. Snažím se letět vzhůru. Nabrat výšku. Nejde to. Padám a padám, na Karlův most. Rozeznám dlažební kostky.  Volám o pomoc. PÍP! Nechci narazit PÍP! PÍP! Vždyť se zabiju! PÍP! PÍP! PÍP!

Procitnu. Kde to jsem? V posteli. Kdo jsem. Kdo asi! Jsem celý. Super. PÍP! PÍP! PÍP! Zvuk budíku musím změnit. Tento je strašný. Vypnu ho. Je 6:20. Autobus jede za 12 minut. Jdu se obléct. Co na sebe? Jak dnes bude? Beru mobil. Zapnu počasí. Ráno -2°C, odpoledne 5°C. Na únor celkem teplo. Vezmu si džíny a mikinu. Tričko vezmu včerejší. Nebo ne? Přičichnu. To ještě jde. Zítra už ale jiné. Chci ho navléknout. Moment. Nejdříve deodorant. Obléknu tričko, mikinu, džíny. Nezapomenout vyčistit zuby. Nejdříve se najím. Počkat. Snídám až v práci. Jdu do koupelny. Zrcadlo. Zase jsem se zapomněl oholit. Nemám čas. Tak zítra. Vezmu kartáček. Zubní pasta. Čistím zuby. Mozek se teprve probouzí. Co mě dneska čeká? Odpoledne skočím do drogerie. Koupit nový deodorant. Taky prášek a kapesníky. Co večer? Stáhnu film? Nějaký mi včera doporučili. Prý je super. Satira dnešní společnosti. Jak se jmenoval? Stačí. Vyplivnu pastu. Vypláchnu ústa. Umyji obličej. Použiji ručník. Jdu do lednice. Beru krabičku se snídaní. Co oběd? Dnes v kantýně. Co bude? Podívám se. Až v buse. Stíhám to? Kolik je hodin? 6:28. Abych šel. Snídaně do batohu. Ještě pití. Hledám flašku. Kde sakra je? Tady. Vodu z kohoutku. Zavřu láhev. Přidám do batohu. Zase těžký. Chce to lehčí notebook. To by bylo fajn. Nebo druhý notebook. Pracovní. Žádné přenášení. Domluvím se se šéfem. Dnes bude v kanclu. Autobus! Hledám boty. Mám je. Obuji. Zavážu tkaničky. Oblékám kabát. Beru klíče. Otvírám dveře. Zavřu a zamknu. Venku částečně světlá obloha. Den se prodlužuje. Konečně. Běžím ze schodů. Otevřu venkovní dveře. Jdu na zastávku. Celkem zima. Snad odpoledne vyleze slunce. Přechod. Zleva nic. Zprava kolona aut. Pouští mě. Super. Autobus už jede. Brzdí do zastávky. Ale ne! Nacpaný k prasknutí. To zase bude cesta do práce...