Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Příhoda Kadrnovic obýváku

01. 04. 2022
2
1
145
Autor
nini14

Básnička existuje od roku 2019 (resp. 30/3/2019), kdy mě na směně napadlo poslední dvojverší, na kterém jsem vystavěla všecičko ostatní. - NK

Sedím v klidu na židli

vedle svého obydlí,

když najednou křik a šum.

Mrknu na vedlejší dům

a uslyším prásk! a bum!

Sousede, trochu to ztlum.

 

Mně to zkrátka nedalo

nezjistit, co se stalo.

Vycházím tedy schody,

dal bych si trochu vody.

 

Teď už jsem nahoře

u zdroje všeho toho ruchu,

divný pocit mám při tom v břuchu.

 

Na zemi leží mrtvola

ostříhaná dohola.

Nad ní stojí starší paní,

příšerný pohled je na ni.

 

V jedné ruce kulovnici,

ve druhé pak brokovnici

a ve tváři výraz ženy,

co přišla o slevu v Penny.

 

Jakmile mě uviděla,

obě zbraně upustila.

Tak si říkám: "Asi oukej."

Jenže oukej to nebylo,

všechno se ještě zhoršilo.

 

Zakřičela: "Nečum na mě

nebo skončíš stejně!"

Snažím se ji uklidnit,

nýbrž beznadějně.

 

Já jí říkám: "V klidu paní.

Možná je to špatným spaním

tahle vaše agrese,

ne každý to unese."

 

Žena zdá se celkem v klidu

na to, jakou strašnou bídu

před chviličkou ztropila

a na mě se zlobila.

 

"Já si tu zbraň nabiju,

pak ti pysky rozbiju

a nakonec tě zabiju!"

křičí náhle v afektu.

Nu, a je po míru efektu.

 

Když najednou tu mi blesklo,

že mrtvolu i paní znám.

 

Jsou to přece Kadrnovi,

co tu mají domek nový.

Ti, co se tak hádají

a na rozvod spřádají

hrůzostrašné plány,

sepisují fámy

o tom druhém navzájem.

Okolí však jeví nezájem.

 

Zašla však madam daleko,

až k vraždě to dnes doteklo!

 

Náhle paní Kadrnová

zakřičela na mě znova:

"Nehyb se, ty mužiku,

ať netrefím vedle."

Já se však hnul ve mžiku,

přece nezůstanu stát jak jedle!

 

Zbraní na mě žena míří,

zlost se bytem rychle šíří.

 

Chtěl jsem běžet do koupelny

ozbrojit se štětkou,

jenomže jsem minul dveře

následován tetkou.

 

Z ničeho nic, znenadání,

kulka letí lakováním

těch dveří od kotelny,

kde jsem skončil místo koupelny.

 

Kulka sviští, piští, letí,

zasáhla až na potřetí.

Trefila můj čtvrtý prst,

krví se mi plní hrst.

 

Ptáte se, co bylo po tom,

když se kulka zarazila?

Ta baba mě dorazila.

 

Tak teď ležím pod drnem

spolu s panem Kadrnem.


1 názor

Alenakar
19. 04. 2022
Dát tip nini14

Je fajn, že tě přitahuje komediální žánr. Nechybí ti cit pro vázané verše. Začala bych ale na tvém místě s mnohem kratšími básničkami. Típek do začátků.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru