Hej já...

To Gora: Nápodobně ;) S.F.

Oceňuji smysl pro humor, Savage.

To Gora: U mě je vlastně všechno tak trochu dopis, přestože někdy vlastně sobě samému a zpravidla je neodesílám... Možná proto mě to nutí psát ta velká písmena. Slibuji, že ve sborníku mých prací to bude již v prvním vydání opraveno. ;)

Pointy mělo na starost druhé "já", to ponechané v zrcadle, takže nemohu sloužit... :)

Ne každá rozpolcenost je hluboká, ta moje je asi pofidérně povrchní, asi jako odraz v zrcadle.

Sranduju, ale postřehů si cením a děkuji za ně. ;) S.F.

Velmi inspirativní! Každý to určitě vnímá po svém... Já například myslím na svého strážného anděla, se kterým jsem se nedávno seznámila - v době, kdy se moje já skrylo před celým světem, a ta loutka co tu zbyla, přesto fungovala dál... Když se mé já vrátilo, zjistilo, že mu celou dobu kryl záda jakýsi náhradník, jakýsi Jolly Joker (s jediným úkolem, přečkat dobu bezvládí a nenadělat žádnou škodu). Zkoumala jsem, kdo to byl, a zjistila, že můj stážný anděl a náhradník je vlastně má setrvačnost. Dala jsem tomuto mému druhému já jméno Jolanka a cítím k ní velikou vděčnost. Byla to jediná skutečná pomoc, které se mi dostalo v mé nejzoufalejší době... (i když trochu opožděná pomoc, jak to u setrvačnosti bývá...)

Jasně, hádavé nebrat.

Opravila bych velká T na malá... velká se používají jen v dopisech.

Škoda, že postřehy nejdou víc do hloubky a po zrcadle jen sklouzávají... bez výraznější pointy.

Přijde chvíle, kdy své nové Já rozpoznáš, pochopíš, přijmeš a obejmeš. A život bude výbornej