---den 029---

máslo.cz

Na co si vůbec můžeme stěžovat? Není to v našem postavení rouháním? Nikoliv. Bylo by nanejvýš sobecké, být šťastný jen proto, že zrovna já se mám dobře. Ale jelikož dokážeme soucítit i s ostatními, kteří se dobře nemají, trpí, umírají - můžeme si stěžovat, můžeme tento svět proklínat a uvažovat o radikálních řešeních. Důvod sebevraždy? Znechucení nad cizím údělem, tíha světa. To všechno bychom mohli. Ale proč? Není lepší velmi sobecky přijímat život tak jak přichází? Ano ano, zlatá střední cesta (fungují dlouhodobě v praxi? zažil to někdo?) - nebudeme ani kvůli světu plakat, ani nebudeme předstírat, že jsme si nevšimli, že trpí. Ale bohužel jsou střední cesty kombinací toho horšího z obou extrémů a tak se potácím na oné dobře známé sinusoidě manio-depresivní psychózy.

Drobný postřeh: psychiatři vám nepomůžou. Prášky jsou fajn, ale po některých se nemá chlastat a stejně za chvíli přestanou účinkovat. Jejich dotazníky jsou velmi rafinované - pro čtyřleté děti. Připomněl jsem si knihu Roberta Silverberga Umírat v nitru, kde hlavní hrdina, telepat, čte \"správné\" odpovědi v psychiatrově mysli a opakuje je - doktorovi se tak zcela přesně potvrdí
předem určená hypotéza. Můžete, aniž byste byli telepati tuto hru použít na svého cvokaře. Několik dobrých psychologů v republice je. Pevně tomu věřím. Bohužel jsem zatím potkával jen zástupce většiny - přiblblé, naduté, odporné a neupřímné parazity na lidské společnosti, s bodrými úsměvy, úlisnými řečmi a bezobsažnými frázemi. Ještě horší jsou \"psychologové-amatéři\" - přátelé a
pseudopřátelé, kteří to s vámi myslí dobře. Obvykle se snaha zachraňovat pojí s touhou, aby zachraňoval taky někdo je... No prostě máslo.

---