SAHARA

Vyprahlá poušť.

Tak nezměrně široká,

nekonečná.

Co je v poušti čas?

Všechny stopy zavane písek.

Kde je východ,západ,sever,jih?

Není.

Písek v očích skřípe mezi zuby.

Zde realita nabývá nového rozměru.

Co se tam venku zdálo trvající na věky,

je zde vzdálené a prchavé jako sen.

Tisíce a tisíce mil písku,

které křižuješ na korábech pouště,

prahnou po dešti.

A vzduch žhavý

jak dech pekelné saně,

mění vše živé na prach.

Voda je zde zlatem,

které se ztrácí

v nemilosrdných paprscích

rozpáleného slunce,

jež bere věcem barvu

a zanechává je vybledlé a pískově žluté,

aby splynuly s okolím;

tam v poušti pouští

tam v poušti

v poušti

poušti

........