Dopis pro Tebe

Ahoj miláčku!

            Tak tu teď sedím a jsem sám! Mé oči stále ujíždějí nahoru nad můj psací stůl, kde visí obraz, který jsi namalovala k mému svátku. Alespoň něco mi zde připomíná Tebe. Ne! Vidím Tě úplně všude – jezdíš se mnou tramvají, vidím Tě, jak jdeš proti mně po ulici, ale to vše je bohužel jen sen!

            Chybí mi Tvá přítomnost, láska, něžné pohlazení a dlouhý polibek! Jenže je mezi námi veliká dálka, a tak se z těchto krásných věcí nemohu těšit tak často, jako moji známí a kamarádi. Přede mnou leží Tvá fotka a nemohu od ní odtrhnou oči. Co mám dělat?!

            Včera večer jsi mi napsala, že chceš se mnou být až do konce života a dnes jsi mi do očí řekla, že mi věříš! Kdybys věděla, jak mi bylo v tu chvíli zle?! Věřila jsi mi a já Tě podvedl. Já, který mám ve vztahu své zásady. Poprvé jsem něco takového udělal a to Tobě – člověku, kterého nadevše miluji a vím, že člověk jako jsi Ty se tak těžko hledá. Bolí mě u srdce. Vím, že pokud Ti to řeknu, uleví se mi, ale moc dlouho to trvat nebude. Vzápětí mi bude ještě hůř, protože uvidím, jak je Tobě a bude mi zle samo ze sebe, protože bych Ti moc ublížil! A to si ty nezasloužíš, lásko! Nechci o tebe přijít, a proto Ti pošlu jen horní část tohoto dopisu.

                                                            MILUJI TĚ