Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZlý sen
Autor
Nagihan
a pak zazvonil budík, další ráno, další krásný letní den.
Kráčím temným hvozdem,
mdle měsíc na cestu mi svítí.
Všude jen bludní kořeni, natáhnuté haluze,
bědné stíny vyplašené větrem,
a hladových osamělé vlků vytí.
Samota, jen ona je mi souputnicí,
věrnou je přítelkní ztracených,
netěší mé srdce strachem bící,
v těch hvozdech ztemnělých.
Slep, krok zakrokem,
špičkou nohy zkoumám zem
marně hledám sobě cestu ven,
ven, pryč z toho zlého snu.
1 názor
Já nevím, nic strašného tu nevidím, spíš prázdnotu slov. Kdysi mi volával můj syn, v noci. Plakal. Ať přijedu a jsem u něj. Zdály se mu mu sny, jeden za druhým, ve kterých jsem ho zabíjela a on se nemohl probudit a dostat ven, do bdělého stavu. Dneska si říkám, jestli svým způsobem nezabíjí i mateřská láska.