Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNutkavý, bezzubý
Autor
Arthurs
Nutkavý, bezzubý
- Keď som bola malá, chodila som v noci do spálne rodičov
počúvať otca dýchať, aby som sa uistila, že nezomrel.
Mame som povedala, že ja nechcem vyrásť,
aby som nemusela zostarnúť a zomrieť.
- No vidíš? To je tá trauma. ...
- Arthurs, ja s tebou vo všetkom súhlasím,
ale prečo do mňa toľko hustíš?
- Lebo ja sám to riešim.
- Ty sám sa potrebuješ uistiť?
- Áno.
17 názorů
No neviem, ako celok to na mňa pôsobí dosť rozpačito, mám skoro podobný názor ako e.e. Úvod bol fajn, ten beriem..a prehltnúť ich...toto je trauma, sám to riešim, ako inak sa uistiť?... zrýchlená moja interpretácia..ono, pre mňa asi hlavný problém je istá nekompatibilita textu, nie v rámci obsahu, ale asi v spracovaní...po úvodnej sloke nasleduje ok celkom "dojemný" prozo príbeh, ale ten záver je roztrieskaný...hustíš do mňa / kde to bolo, z textu to ku mne neprešlo../ jednoducho ten "dialóg" v závere nie je vhodným riešením, v tejto polohe asi nie... Možno by bolo fajn začať voľným , vsunúť tam príbeh / ak ho už potrebuješ / a možno opäť končiť voľným..prípadne to nejako lepšie zapracovať do seba ..
Já mám špatnou paměť, tak nevím, co jsi změnil - myslím, že spíš začátek, ne? Ale pořád se mi to líbí
To by se líbilo psychoterapeutovi Pjérovi la Šézovi, který říká, že ženy se se svými stíny dokážou vypořádávat samy, ale muži je většinou promítají do svých žen.
Za sebe to musím potvrdit - když má můj milý nějaký problém, ve výsledku mám ten problém já (denně na talíři).