Všechno

Skrze tvé paže jsem v náruči Boží

vlasy tvé voní jak obilné pole

a dlaně moje jak ptáci krouží

prostírá ráno na černém stole.

A ty se choulíš jak ztracené ptáče

krásně jsi právě pro mě jen nahá

a já tě v trávě právě teď našel

a z temnot zbyla stínů jen pravda.

Oči se ptají, kdo vstane první

a já tě prosím, že já to chci být

dobře, však můj milý tu noc již zhasni

světýlky zvenku se probouzí byt.

A vím, že díváš se z bělavé ložnice

na plamen svítání, že stavím vodu

tak káva sladká je rozbřeskem nejvíce

všechno se nachází ve středech bodů.