Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLinie poezie
Autor
Silene
Linie poezie
Lucie Kubalíková: A spánek je ztráta času
Nakladatelství Dauphin, edice Česká slova
ISBN: 978-80-7645-265-7
ISBN 978-80-7645-266-4 pdf
ISBN 978-80-7645-267-1 e-pub
ISBN 978-80-7645-268-8 mobi
Není mi na škodu vystavit se čas od času, což nepokládám za jeho úplnou ztrátu, zábavným formám přehodnocování svých subjektivních postojů k definovanému institutu poezie v kontextu vlastních očekávání. Na úvod se zdatně zkalibruji konstatováním, co mi vlastně poezii v konvenčním slova smyslu jistotně značí; ach ano, nejlépe zpěvný vázaný verš plný záviděníhodné invence s příměsí klasických postupů. Stačí mi to? Nestačí. Co dále schází do trojice, je koncept. Zjevná přítomnost promyšleného konceptu tvorby. Tak to bych měla.
Končím již ve svých rozvahách? Nekončím, neboť jsem opomněla všudypřítomnou fascinaci právě přechodovými útvary. A zrovna k nim bych přiřadila ubíhající linie zmapovatelné v útlé sbírce výše zaopatřené názvy, vlastními jmény, jakož i ostatními přidruženými identifikačními údaji.
Vyjadřovací jazyk díla jeví se být poměrně lakonickým a rozhodně ne spisovným, čtenář mu nejspíše potřebuje postupně přivykat a hledat, snad nacházet jednotlivé prvky výrazného kódu. A tu jsem si vzpomněla — úspěšnou poezií budiž ta, jejíž jazykový kód či konkrétní melodická realizace si osídlí vaše paměťové buňky natolik, abyste měli potřebu promlouvat její řečí, prokládat konkrétními formulacemi řeč vlastní.
A o čem se tu zpívá? Po pravdě příliš se zde nezpívá. Systematicky zestručnělá a na mnohých místech sestřihaná sdělení nemají schopnost asistovat mému vstupnímu požadavku na zpěvnost, s výjimkou ojedinělých vsuvek, kde text naznačuje, že jazyk, jímž je realizován, by zpívat snad i mohl, kdyby, kdyby ovšem mohl. Důvody zpěvných omezení lze spatřovat a tušit v naléhavosti úsečného stylu, jakož i v promluvě realizované do určité míry prostřednictvím profesní terminologie. Terminologie rezonující v komplexním zaujetí problematikou daného oboru.
Vyplatí se sledovat uměřené nakládání s interpunkčními nástroji, odkrývat propracovaný systém odrážkové poezie proložené občasným grafickým zpestřením v mezích striktních předpisů. V textech se prolíná zobecňující rovina se zcela konkrétními sděleními, dynamický lyrický subjekt i autorovo self se všelijak prostupují a proplétají, že ve výsledku sejde výhradně na čtenářově apetitu, zda se vůbec bude pokoušet složitou sítí sám protáhnout a mutualistické vztahy klasifikovat.
V zúženém rámci standardního přístupu přihodilo se mi neopomenout zmínit rozčlenění sbírky na tři jednotlivé oddíly, o jejichž autonomním, anebo naopak konfederativním fungování možno přibližně do nekonečna spekulovat.
V zdánlivé suchosti textů vnímavý čtenář postřehne a odhaluje zvukomalebný humor užitého jazyka, a jestliže se zdá, že snad v korpusech sem tam schází nějaký ten dílek, přísada či drobek, vyplatí se přemítat proč. Zjednodušeně dalo by se odkázat k hojně frekventované maximě Adolfa Loose — Ornament je zločin.
Kde dále schovává se eventuální zábava v drobné knižní adventuře? Sotva znatelná vlákna ektomykorhizních hub prorůstající předestřený fikční svět jej fantazijně propojují s kanonizovanými základy literární praxe. Ve spodních zpevněných či kýho čerta sedimentech potom lze odkrývat zcela konkrétní určení jednotlivých exkurzních lokalit, i když je nejspíše ověřeným poznatkem, že laický čtenář se při odkopu trochu nadře. Laickým čtenářem však pro inkriminovaný moment sil neprochází vektor čtenáře naivního, a proto je budou podobné úlohy pravděpodobně příznivě motivovat.
Svou lehkovážnou anotaci k odcizenému dílu sepsala jsem jednoho slunného rána v stínech na dece, kdy pomalu zavářel se rozum a nebylo lze bez účinné filtrace paprsků ultrafialového spektra vidět na monitor notebooku ani pořádně doklapávat jednotlivými klávesami zanesenými pylovým spadem.
A anotace budiž ztrátou přítomného času. Raději si asi přečíst přímo avizovanou sbírku, jak již jistě kdekdo učinil, neboť není nad nevnucená a nezprostředkovaná setkání mozkových drah.
Přeji minimální škody při srážce zemského tělesa s kometou. Užívejte zpěněných vln teplých mělkých moří.
65 názorů
Anas, jsem už horší než nejhorší říkat proč. Odkladiště. (Tuto zaujalo? Rozumím dobře?)
Ještě třebas tu.
https://www.h7o.cz/konstelace-mame-jen-malou-chvili/
Má hlava by teď potřebovala učinit ještě jinou detailní komparaci, a vůbec nevím, zda by nevybuchla (hlava i komparace). Neboť jde o linii minimálně deseti kousků. Zatím než fáze dávno započatého vnitřního chtění.
Chvění.
A ten Portmann.
Chci víc nožiček, žvejkadel a životů.
Konec humoru.
Tak to jo, maluje krásně. Souhlas. To jen aby mi něco neuteklo. A chápu. Věnování jsou milá. I tobě.
Osobně mi ale tvůrci pro děti až tak akutně nescházejí, vyšperkovaných nadčasových textů pro děti je od skutečných machrů poetického řemesla v kánonu naštěstí dost. Nověji se zasloužil minimálně Radek Malý. Jenom dětem proboha nečíst sylabického Ladu atp., to nadělá neplechu na celý život.
Phil, ne tak docela: jako by nic. Když chceš, dokážeš vázáním divy. Zpomalit dvoudobé metrum, aby bylo jak vaječný koňak z Passerova Intimního osvětlení, nebo naopak zrychlit a provzdušnit archivní třídobé pěkně v dekantéru. Podpořit konkrétní rytmickou realizací vybraného metra obsah, který text sděluje, anebo jej naopak zastřít a popřít, vystavit dramatickému rozporu. Přejít z metra do metra, aby to drklo jak přehazovačka na kole, anebo taky vůbec. Sdělit něco klasicky i jinak. A tohle je také umění vázat.
Mimochodem, chtěla bych vidět, kdo z dnešních halasných obdivovatelů Holana by mu kdysi vyčítal jistou... nepatřičnou náročnost. A něco ti povím: kdekdo.
Sem ti takoví poetové, kteří umějí pro děti, těžko dorazí. Proč by to (až na výjimku fialky) dělali? Jeden z mála ranků, kde jde ještě trochu o šanci na tržní úspěch, ovšem zároveň si to žádá jistou zaháčkovanost v tom správném soukolí.
Phil, z hlavy bych si ji neuvědomila, o to více potěšila. Holan je skvělý básník a měl, dá-li se tak vůbec situace označit, o čemž zaráz pochybuji, štěstí, že toho tolik stačil. Někdy si říkávám, také měl paní Holanovou.
Osobně píši na dnešní dobu docela dost, na minulost rozhodně málo. Důvody publikovat samozřejmě vesměs nejsou, nemám k tomu zrovna dvakrát souladnou povahu, nadto mě dvakrát nebaví soudobá až záměrná devalvace vázaného verše.
law... je i na mě vítr, málokdy zastihnu každý z textů.
Radost, že máš Holana v oblibě, postřehla jsem z tvých zmínek již dříve.
Phil:
První sloka: Kdepak, děkuji ti za ni, opravdu, jen jsem se omluvila za odmazání, sama jsem se dopustila vkladové chyby. / Billy Elliot: Souhlasím, vizuálnost nejen závěrečného záběru je úžasná, ale ty asi myslíš polštářovou bitvu, viď... to je perfektní zpracování vzájemné interakce. / S Biblí respektuji, jen jsem konstatovala, kterak mám já. Občas zažívám spíše mírně agresivní křesťanská přesvědčení o nedostatečnosti agnostiků či ateistů, vlastně se jedná o pozoruhodně rozpačité situace. Sama mám raději právě antické mýty, čistě osobní preference. / Skvělé na vstávání z popela je i spathyphillum, heleme se, skoro Phil. // (Poznámka o pologramotnosti se týkala pánské poetické pseudonadvlády, co si přeješ být od ní oddělena.)
::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
j.f.julián: asi budeš primárně muset přestat otravovat ty tady, co ty na to ve své zaseknuté mentální smyčce? Stačí sem nestrkat rypec a nechat si svou vyšeptalou agresivitu pod svou tvorbu, kde tě zjevně takřka nikdo nevyrušuje. Osobně celá žhavá tě číst a komentovat, to víš, že jo. Prostě vysmahni a nepruď, kapišto?
sluka: mám ráda tuto
On se Krchovský patří za správného podkresu, ale to sebestřednému juliánovi, neschopnému povědomí o povědomí druhých, z jinde opakovaně a explicitně psaného nemá šanci doklapnout. Rozhled, hm, cizí slovo u dotyčného autora.
juliáne, prosím tě, hlavně mi tentokrát nedoporučuj cédéčko s nahrávkou tvé tvorby v profesionálním přednesu, ať si to zkrátíme. Neboj, kdybys uměl opravdu psát, už bych si toho bývala všimla.
j.f. juliáne: primárně o tvém tupém hulvátství
. stačí, když se odporoučíš a budeš se i nadále věnovat svému poeticky impotentnímu zoufání
. obávám se, že jsi poslední jedinec, s nímž bych si prahla popovídat na téma vázaného verše, na drogách uber patrně sám sobě, snad si prospěješ
Phil, to je zajímavé. Nenapadlo by mě zalévat tlusticovité v exteriéru, z principu jejich přirozené schopnosti hospodařit s vodou, vždyť jsou na nezalévání přímo adaptované. Osobně nezalévám nic. Jasný permakulturní pravěk, roste to, co se do místa hodí. Myslím, že i v systematickém myšlení může být jistý druh vášně. Vymítat z člověka... inu, spíš člověka, ale to víš, poslední, co bych byla, je věřící v křesťanském slova smyslu. Bible je pro mě prostě dobová beletrie, nemá smysl ji přeceňovat. Tak to vidím, nikoli vnucuji.
Myslím si, že lidé všeobecně... vyplavují emoce různými formami projevu. Pokud je vůbec vyplavují, neboť emoce je samo hnutí, pohyb. Také nerozumím všem kompenzacím a sebe/korekcím, některé mi připadnou neefektivní, ale když druhým zabírají, jistě pro ně smysl mají a funkční jsou.
Předně ti děkuji za názor.
On to byl než text do konceptů, vlivem signálu opětovně špatně vložený: smazala jsem já, ale četla. Děkuji. / Ad mlčení: jistě. Zkrátka si nepotrpím na jistý typ pologramotné pseudoargumentace, navíc opakované. Mlčet se mi v tomto ohledu nevyplácí, již dost generací na to doplatilo.
Překládám správně, že jen netřesk oslovil?
Phil_ ona je hlavně vtipná celá ta juliánova skeč v rámci argumentace souloží (vedle). Zbožňuji tuhle... vejtažnost, při níž dá zejména najevo, že o dalším neví nic. Ale tak zase co kompetentnosti se týče... učtu Jesenina rusky, že.
Jestli jsem podezřívavá, potom v bodě, že pan autor neráčil vůbec pobrat, o čem se bavím, a to fakt ne s ním. Hlavně, že má představivost. Uf, to má maličkost taky, a proto se oprávněně rosím. Předvedl svou šovinistickou mutaci v plné palbě. Tak hlavně aby měl výdrž, jestli je někdo ochoten jej hodnotit.
Jinak prosím tě, jestli tě to uspokojí, j.f.juliáne, na poezii je podstatné, aby nebyla, jako když šuká a nemá ho, ovšem to opravdu nemíním řešit konkrétně s tvou autorskou entitou. / Vztahovačná nejsem, jen mám na rozdíl od tebe natolik funkční paměť, abych zohlednila konkrétní zkušenosti stran naší někdejší vzájemné komunikace.
Phil, moc děkuji za vzkaz. Přitažlivé náhody jsou inspirativní. sempervivum funguje... snad jako kompasová růžice mnoha směrů, zdá se mi, a když ukáže svisle, květenství uzrálo... na makro.
Mejlka moje :) ale lyricsům není moc rozumět, troušku zbustřený sound ... ale zní jim to! ... a ty víš taky všechno, damn it! :)
Krchovský samozřejmě nestojí za řeč!
i tak už to musí trhat rekordy prodeje poezie ... Krchovský letos nic nevydal ... :D
law, ha, již dva čtenáři, myslím, že se nám společným úsilím podařilo atakovat horní hranici průměrné prodejnosti domácí básnické produkce na českém knižním trhu. Kecám, je jich víc, těch zasloužilých čtenářů i pročítatelných autorů.
Recenze zabrala! :) Už jsem i platila a v metru kus přečetla ... jj, moje oblíbená seperviva je tam. A sousta dalších (jé překlep, ale krásnej, nechám ho) - a ve skutečnosti je ta obálka o moc hezčí a klouzavější!
A tobě, sviluško, děkuju za přemluvení - zůstala bych s bankovkou navíc, ale chudá a hloupá,
a tobě, Luzz, ještě poděkuju, protože bankovka je málo - za poeticky ošetřená slova.
Líbí se mi na počátku odhalená očekávání "čtenáře" a jejich důvtipný koment.
Vidíš? Ty by si mala písať komenty zásadne v slovenčine- vtedy to znie tak ľúbozvučne, milo, vrúcne...to by bolo hneď iné preferencie!
yss: Aj, hádam, že viem napísať aj celkom obstojnú odbornú recenziu, len až taký márnotratník alebo rozhadzovač ani ja nie som. Hodnoty, o ktoré ide, sú staré ako ľudstvo samo, hej áno.
Inak osobne si myslím, že aj keby si napísala odbornú recenziu, ide to rovnakým smerom....kto by už len vás dve pochválil... respektíve napísal niečo pozitívne !!! Toť ani keby si si to dala vyškriabať na hruď....tu sú iné preferencie!!!
Přidám to sem, jen tak: Jakub Dotlačil
Phil, tos mi udělala autentickou radost. Snad i tobě ji knížka přinese.
yss, stran profesionálně odvedené recenzní práce bych ráda poznamenala, že za tu si autor zaslouží regulérní honorář, jelikož se jedná o nezanedbatelný časový zábor i mentální investici. Případně práci na recenzním výstupu realizuje v rámci svého úvazku při univerzitě atp.
Vrátim sa ešte ku kategórii " recenzia".Podľa mňa je úplne v poriadku, to že sa jedná o "anotáciu" predsa autorka ošetrila v závere, aj keď tam fakt nebadám výslovne prehrešky proti recenzií. Kvitujem fakt, že autorka sa vyhla barličkám typu páči sa mi, nepáči, podľa mňa atď...a zároveň veľmi originálne spracovala svoje hodnotenie textu, čím sa text stal aj umelecky nosným...Na základe poznatkov, ale aj na báze pocitov, dojmov, skúsenosti sprostredkovala čitateľovi text, ktorý aspoň pre mňa je napísaný s nadhľadom, bez osobnej roviny a je aj značné motivujúci.
Veľmi kreatívny a originálny spôsob recenzie, napísané naozaj pútavo, invenčne s tvojim osobitým pohľadom a humorom, ktorým sa teda vyznačuje aj tvorba L./ nadhľad, miestami cynický humor /...už len naozaj siahnuť po knihe..fajn text
errata: kategorii
Douška: Neříkám, že veškerou kodifikaci platnou k r. 1993 pokládám za šťastnou. Něco se tehdy opravdu nepovedlo, uspěchalo.
Jedním z důvodů, proč se jazyk kodifikuje, je ale právě zvýšení pravděpodobnosti vzájemné domluvy napříč několika generacemi. Ano, co bylo spisovné krajem minulého století, v současnosti již být nemusí. Právě do jisté míry zpomalené pronikání změn do spisovné vrstvy jazyka však umožňuje, aby se přes jeho vývoj dalo překlenout v jazykovém projevu většího počtu generací.
Tzn. piš, jak uznáš za vhodné, někdo další uvidí, kdo tě dokáže přečíst za sto let.
Aru, i mně se samozřejmě občas přihodí, že si popletu termíny:
hovorová x obecná
. pozor na to
Víš, připadne mi, že řešíš jiné hřiště, nic ve zlém. Na spisovné češtině není šroubovaného celkem nic, to daleko spíše na mých/našich konkrétních paskvilních variacích, jichž se zdatně dopouštím/e právě z důvodů nepochopení jazykového systému.
Koho čteš/nečteš, je samozřejmě tvoje věc.
Rozumíš základnímu rozdílu mezi recenzí a anotací? Neboť já tu na písmáku skutečnou recenzi asi ještě nepotkala (mohla jsem přehlédnout), ba dokonce bych řekla, že je velmi nepravděpodobné, že sem v současnosti někdo nějakou umístí. Osobně pokládám za docela široce rozšířené poněkud posunuté dobové vnímání recenze coby instantního hodnotícího nástroje, do značné míry je směšována s konkrétní relativně jednoduchou kritikou. A že kritiky zrovna dvakrát jednoduché nejsou.
Závěr: Co je mnohdy halabala pokládáno za recenzi nebo referát, je právě anotací. Vzhledem k tomu, že se ovšem často směsují či zaměňují, vybrala jsem si právě příslušnou katagorii a nepokládám to ani v nejmenším za omyl.
Tzv. recenze formou komentovaných ukázek není nutně skutečnou recenzí, jakkoli žánr není zcela pevně ukotven. Co také je.
Danny, děkuji za reakci, ozvání se.
sbírku mám už delší dobu doma, přijde mi docela ojedinělá a originální... docela originální je i toto pojednání o ní, dávám Tip
hovorová čeština, tedy nespisovná, to je ta čeština, která se odklání od školních osnov, je ta čeština kterou lidé používají v přirozené mluvě a zároveň proniká zcela přirozeně i do psané češtiny (podle hravosti toho kdo ji používá). kolikrát i v próze použiju radši hovorovou variantu, ačkoli vím, že to není spisovná varianta, ale je mnohem přirozenější a nepůsobí tak formálně jako spisovná čeština z toho důvodu, který jsem už uvedl, že zcela spisovně hovoří jen hrstka lidí a tedy i na papíře působí hovorové varianty mnohem líp.
spisovně je např. tisíc jeden voják, ačkoli se to příčí zdravému rozumu, oproti nespisovné, hovorové variantě tisíc jeden vojáků, spisovná čeština je jazyk šroubovaný, zatímco hovorová ta kterou mluví lidé mezi sebou ;)
pokud to není recenze, pak ji stačí dát do jineho chlívku, myslím žes zrovna ty psala, že je na Písmáku až moc kategorií, zatimco já si stýskal, že je tu až moc málo kategorií, hlavně těch zábavných.
nečtu každého autora na Písmaku a myslím, že ani každý Písmák nečte všechny ostatní Písmáky, k recenzi hodnotící poezii je uvedení několika příkladů maximálně přínosné
atkij,
fňuky prosím uvědoměle do vysluněného látkového kapesníčku a nikdy jinak, na věčné časy. Že s díky za sdělnou reakci; myslím, jistotně však nevím, že grafická podoba je u Dauphinů v rámci edice kontinuální tradicí.
Aru, i tobě díky za názor. Decentně upozorním, že se nejedná o recenzi, pouze o podřazení příslušné kategorii. Sám text věc uvádí na pravou míru.
Ale i tak, jelikož jsou autorčina díla na písmáku částečně volně k dispozici, pokládám připojování konkrétních ukázek za neefektivní zábor plochy, případně nošení sov do Athén.
Připouštím, že předmětným souvislostem tvé poznámky o spisovné češtině jsem příliš neporozuměla. Spisovná čeština (a hovorová coby její mluvený ekvivalent) jsou jednoduše i z praktických příčin reprezentativní vrstvou rodné řeči, jako takové hrají určitou roli a nikterak nikoho neomezují v jeho vyjadřovacích možnostech. Již jsem to tu ikskrát vysvětlovala i pod tvými díly, tudíž mi připadne, že asi mé reakce na ně nepročítáš, nevnímáš, nevím.
PS. Učitelé na ZŠ hovorovou či spisovnou češtinou bohužel dávno plošně nekomunikují.
neslyšel jsem člověka, který by mluvil plně spisovně, nýbrž většina obyvatelstva mluví hovorově a to ještě s krajovými výrazy typickými pro daný region a to píšu stále jen o Čr., nuance (a už třeba toto slovo se používá i jako niance) mění kraj od kraje, což se samozřejmě promítá i do psané češtiny, tězko bude někdo ze slezka psát stejně jako pražák a ani jeden z nich nemusí (respektive nebude) přitom psát na 100% spisovně, tak jak ho to učila škola, chtít po všech 100% spisovnou češtinu je nesmysl ignorující tu skutečnost, že ji 100% používají leda učitelky češtiny a to pomíjím úplně to že starší generace bude mít jinou spisovnou češtinu, než mladší (např. používání se/ze) ;)
chtělo by to uvést i nějaké příklady ze sbírky, čtenář který sbírku nezná si těžko udělá obrázek o čem je řeč, zda-li jeho samotného oslovuje, či ne, jelikož poezie je zcela individuální a tedy každý může mít na ni zcela odlišné nároky a pohled, což by v recenzi mohlo být, o čem že je to vlastně řeč
... ráda si v ní čtu...moc ráda objevuji zcela jiný svět, jazyk, krajinu horizontálně i vertikálně vycizelovanou a zasazenou do autorčina rámu.
Jediné, co mám raději, je vizuálně kompaktnější textová forma na stránce, i kdyby měla polovina zůstat prázdná. Ale to je jen takové ufňuknutí.