Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Bezejmenná

19. 07. 2022
3
4
348
Autor
Ronika

Máš srdce rozbité na kousíčky

A duši jako plamen svíčky

Hoří a hoří - stravuje samu sebe

A marně hledá nebe

A marně volá o pomoc

 

Tak jako dnes - tak každou noc

Zbloudilým svítíš cestou domů

Nemáš kam jít a nemáš komu

Se svěřit se svou bolestí

Na vylidněném náměstí

 

Není, kdo uhasí tvou duši

Kdo pronikne ti do těla

Vyhasne sama - rozpadne se

Na malé kousky popela

Vyhasne plamen tvojí svíčky

Zbyde jen srdce na kousíčky

Pohřbené za zdí kostela


4 názory

Ronika
07. 09. 2022
Dát tip Odpoutaný Prométheus

Od chvíle, kdy mi duše vzplála,

topila jsem a přikládala

a krotila své vlastní slzy.

Ač popálená doufala jsem,

že nevyhasne příliš brzy.


Kdo mlád dnes, bývá zřídka zvědav

na falší pokryté kostely,

vlastního boha či ďábla sám hledá

s milou ve vyhřáté posteli. 

 

Když plamenem Tvoje duše hoří,

top vášní, spal ji na popel,

odčítá ten, kdo živé prázdno tvoří,

prost přezáludných světa zel!


Sdílení
Nahoru