Prší!!!

Prší!!! Prší!!!

Spojuji dlaně do malé studánky

aby naplnit se mohla vodou

Jedna kapka po druhé

vzdaluje dno do hloubky

Jedna kapka po druhé

tvoří vodní hladinu

Kde zrcadlit se bude

sluneční svit

v každou denní hodinu

Kde zrcadlit se budou

jak červánky na obloze

tak ty moje ve tváři

Kdy každá moje radost

odrazí se od hladiny

pak noční nebe rozzáří

Avšak moje prsty 

nejsou těžké kameny

cítím drobné skulinky

čím pevněji je tisknu k sobě

dno klesá- vodní prameny!

Stékají si dolů k Zemi

mezi prsty čím dál víc

studánka mi vysychá

nezbude v ní vůbec nic

Avšak nemám smutek na duši

vždyť brzy zase zaprší!

Prší!!! Prší!!!