Phantasia XXIV.

Chodím po obrovské budově se spoustou chodeb a místností. Všude je hafo lidí kteří si povídají. Už jsem z toho chození celý unavený a tak si chci někde sednout. Vcházím do jednoho pokoje kde je velké množství patrových postelí ale všude už někdo sedí a já nemám kam. Ptám se jednoho kluka proč je všude tolik lidí a on se diví že to nevím! No přece: Tohle je seznamovací párty! A ty jsi tu proč? Chceš se přece seznámit ne?! Chvilku jsem o tom přemýšlel a usoudil že zřejmě ano. Vzápětí ke mně přistoupí žena. Má pohlednou tvář a středně dlouhé blond vlasy. Už tě delší dobu pozoruju říká mi. Chtěl by ses se mnou projít? Venku je park. A tak jdeme. Povídáme si a já cítím že je mi s ní hezky. Jako by mi četla myšlenky říká: Je mi s tebou hezky. Chceš to se mnou zkusit? Myslím že by to mohlo stát za to. Cítím to stejně a tak souhlasím. Budeš za mnou jezdit? Ptá se. No - já jsem z Břeclavi a ty z Blanska. To není daleko. Sice budu muset přes Brno ale zase to bude do Moravského krasu. Vracíme se zpátky na pokoj kde už tentokrát nikdo jiný není. Ona mi najednou říká víš?! Musím ti něco říct. Ty a já se vlastně už dávno známe. Já jsem byl Vítek. Nechal jsem se přeoperovat na ženu. Nebude ti to vadit? A pořád se mnou budeš chtít chodit? Dívám se na něj/ni a vidím fakt hezkou holku. Říkám jí: pojď se znovu projít! Jdeme po cestičce v parku a já ji objímám kol ramen. Poté záměrně sklouznu rukou níž a nahmatám oblý kopeček ňadra. Hmmm... Řikám: Tady by to šlo. Kozičky. A co tam dole?! Usměje se na mě a říká: Žádný problém! Kundička!!!