Pak

Dívám se do nebe, počítám lodě

jiný by snad mraky viděl tam jít

já však jen vidím své a snad ke své škodě

toužím tam nahoře námořník být.

Na přídi vypít rum z přídělu na svůj strach

a plachty vytáhnout a kotvu též

překročit podle hvězd obzorů jejich práh

a z výšky obeplout i šikmou věž.

A psát ti dopisy, co všechno zažiji

o březích na kterých staví se kříž

a taky o bouřích v duši, jež přežiji

se štěstím jenom, že jsem Bohu blíž.

Pak pohřbím do písku stín svůj i zármutek

za plat z té výpravy koupím ti růží

a jednu položím na postel za smutek

jež trnem z koruny bodá pod kůží.

Jestli se přitiskneš, budeš mou bolestí

ucítím, že hoříš v plamenech vlasů

tělo jak ve smrti duše má opustí

popros pak šepotem zas o mou spásu.