Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se... Odumírání
Autor
Jarmila_Maršálová
Serafů sbor hrál na citeru
říjen to letos v úctě vzdal
cítím tvou vůni po éteru
vítr si funí do píšťal
Nepodléhám lžím a splínu
vím, kde která bota tlačí
miluji svou domovinu
stromy, vodu, hnízda ptačí
Možná mám ještě v srdci chlad
láskou andělé nás chrání
na římsu ťuká listopad
s ním pomalé umírání
Pokleknu v listí k mokré zemi
s myšlenkou do nebeské šedi
s tebou můj milý dobře je mi
Co bude dál, to moudří vědí
že spolu s láskou přijde svítání...
Nechytíš žhavé slunko do dlaní
7 názorů
Jarmila_Maršálová
01. 11. 2022Diano, ano, zasloužil by, metál!Delfíne, neodešl mi nikdo)Bačkovský, jsem ráda, že potěšilovšem díky)
Nejsem častým čtenářem "básní klasického střihu" Obával jsem se smutné básně jak vše krásné odchází atd, ale že spolu s láskou přijde svítání...
mě potěšilo a jupíí posílám tip, zasloužený. Nejen za závěr básně
Odešels v covidové době,
vzpomínka má teď patří tobě,
myšlenek rozlézá se pýr,
bývával jsi můj bohatýr!
Teď říkám si: Úctu mu vzdej!
Co bylo, bylo, Panta Rhei.
Jen na to krásné vzpomínat,
když podzimu již nastal chlad...
Kočičí... lampióny, lampióny... to zdechl pes, já slavím dnes !
„na římsu ťuká listopad
s ním pomalé umírání“
Naštěstí sedmého trochu ožijeme při oslavách 105. výročí VřSR. ;-)