Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se- pozdrav ze země, která není -
Autor
irem
- cestu si nepamatuju -
a domov je
srdcervoucí kulisa
kam už se nechci vracetasi tam někde
jsijsi v minulým čase
- tohle není -
báseň o odcházení
nikdy nedospěje
k poslednímu verši
jsem dávno pryč
i ty už máš nakročeno
ale
- na návštěvě II. -
doma se po tobě neptají
mlčíme
mělo by to být až tak snadné?
- tady -
je mi nevlídno venku
i uvnitř
jsem doma
- ohlédnutí -
chybí mi naděje
chybí mi víra
chybí mi vzpomínky
nikdy
ty
- svoboda -
řekněte
otče
je ještě život
po naději?
12 názorů
život jako něco, co běží na pozadí. Normálně žiješ, dýcháš, uvažuješ, rozcházíš se a potkáváš, ale ve skutečnosti je za tím něco, co neovlivníš :) asi tak ... jak to píšeš. Tváříme se komplikovaně, ale jsme jednoduší - žijeme, dýcháme, rozcházíme se, potkáváme ... jen hlava nám v tom dělá brajgl:)
na jedné straně mi to připadne hrozně banální a doslovné... na druhé straně to svým způsobem zasahuje (ale tady nevím, jestli se nejedná o vlastní projekce... ale vlastně proč ne)
ve výsledku - dobrý - i když - obešla bych se bez toho epilogu - "otče"... to už je moc... proč ne "matko"?
jo a ten "poslední verš" v první sloce/básni - je to aluze? (říká se tomu tak?)
Nemýlím-li se a není-li to záměr, chybí v názvu "e" ve slově "země".