Lux obscura

V spaghetti hororu zavírají vymlácený černočerný saloon

čarodějnice v plastovém kostýmu odchází domů vrávorajíc na vysokých platformách

společnost jí dělá vysoká dáma s penisem

loupající se lak dveří z minulého století

černé kočky

z kanálů nateklých večerním deštěm mrazí

lux obscura vybydlené barabizny s tlejícími prkny místo oken

na chodníků zůstávají flusance obrovských tlustých kapek

je třeba přidat do kroku – za hodinu končí nekonečno

mám strach, že bistro na Národní třídě už zavřelo

že budu muset domů špalírem bezdomovců rýsují se ve tmě jako chrliče

když sundám svetr, ucítím na kůži jazyk večerního deště

v magickém kruhu mého života právě rozžínají štíhlé bílé voskovice

ta tma pod Týnem kde se havran snadno schová

dívám se do černočerné tváře svého Otce a ptám se

byla jsem ti někdy dostatečně dobrá

z kruhu voskovic vyhlížím v plastovém kostýmu ženu s penisem držím za ruku

dívám se do černočerné tváře Otcovy jazyk deště líže moji kůži

lak z minulého století padá z tlejících dveří vybydlené barabizny

já se ptám

byla jsem ti někdy dostatečně dobrá

byla jsem ti někdy

dostatečně

Já