Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

POZNÁMKY O QUIRKOVITOSTI (5.)

13. 05. 2023
0
0
75
Autor
tak-ma-byt

STEFAN HEIDEN

THE QUIRKY IN THE WORK OF WES ANDERSON.

METAMODERN OSCILLATIONS AT THE BASIS OF A QUIRKY SENSIBILITY“

"QUIRKY V DÍLE WESE ANDERSONA.
METAMODERNÍ OSCILACE V ZÁKLADECH QUIRKY SENZIBILITY"

Diplomová práce.

Univerzita Vídeň, prosinec 2012.

https://services.phaidra.univie.ac.at/api/object/o:1294186/get

 

 

[ Z internetové diskuse

 

OSU School of Writing, literatura a film
Před 7 hodinami
@Bohuslav Lojkasek Zajímavé! Tento termín nám není tak známý, ale Wese Andersona máme rádi. Řekli bychom, že k tomu, aby se "quirk" (nebo jakýkoli jiný termín) stal čitelným žánrovým označením, by museli stejnou konvenci/charakteristiku převzít nebo přetvořit i jiní režiséři v jiných filmech a toto přetvoření by muselo probíhat delší dobu, než je možná v současnosti. Kultura se dnes samozřejmě pohybuje mnohem rychleji než v dřívějších obdobích, ale i tak žánry potřebují určitý čas, aby se v mysli čtenáře (nebo diváka) dostatečně upevnily a vytvořily očekávání, která dané dílo buď naplní, nebo vyvrátí. ]

 

2.3. Umělecké hnutí? Žánr? Citlivost!


V následujícím textu chci položit otázku, co to znamená, když na film použijeme označení quirky. Podle Phila Hoada "všichni víme, co je to quirkiness" (P. Hoad 1). Přesto, i když se nám může zdát, že ji intuitivně rozpoznáme, když se s ní setkáme, není to totéž jako schopnost přesně určit její hranice. Za prvé musíme zjistit, do jaké kategorie quirky patří. Představuje quirky nový žánr nebo umělecký směr? Jde ruku v ruce s nedávno ustáleným dominantním postojem scenáristů, režisérů a producentů, nebo je to dáno změněnými podmínkami filmové produkce? Je možné, že neexistuje taková filmová kategorie jako quirky, ale pouze postavy a zápletky, které jsou označovány jako quirky? Poslední zmíněnou myšlenku podtrhuje stížnost Jima Jarmusche, kterou vyjádřil v rozhovoru pro The Guardian.

 

To je jediné přídavné jméno, které znají? [...] Je to jako kdybych pokaždé, když natočím nějaký zatracený film, v amerických recenzích se objeví slovo " quirky". Teď vidím, že se to používá i na Wese Andersona. Najednou jsou jeho filmy quirky. A Sofia Coppolová je quirky. Je to tak zatraceně líné. (O'Hagan 2)“

 

Podle této interpretace je quirky záměrně vágní termín aplikovaný na jakéhokoli režiséra (nebo film), který nějakým způsobem podvrací dominantní filmové konvence a odolává jakémukoli zařazení či kategorizaci. Při této interpretaci funguje quirk pouze jako označení pro odlišnost, pro Jiného (MacDowell, "Wes Anderson, Tone and the Quirky Sensibility" 3). Podobnou definici uvádí Michael Hirschorn, který popisuje quirkiness jako "přijetí zvláštního proti nevýrazně mainstreamovému" (Hirschorn 1). Je zřejmé, že tato rozmělněná verze quirky je v konečném důsledku zbytečná, protože tato kategorie by zahrnovala značnou část existujících filmových, literárních a výtvarných děl. Navíc toto pojetí quirky neodpovídá způsobu, jakým se tento termín používá v diskursech kolem kinematografie. Musíme uznat, že jak na on-line fórech o kinematografii, tak ve sféře elektronického obchodu se kategorie quirky prosadila. Je používána a chápána účastníky diskurzu, jak bylo ukázáno v kapitole 2.1. Zdá se, že quirky používáme stejně jako termíny "quirky film", "quirky komedie" apod. k vyjádření příslušnosti k souboru filmů, které mají řadu výrazných podobností. Znamená to, že quirky představuje nový žánr?

Pojem žánru je předmětem kontroverzních debat. Jednak je vnímáno jako problematické, že příslušnost k žánru je určována řadou nesourodých ukazatelů. Jinými slovy, základ, na jehož základě je žánr aplikován na určitý film, se liší v závislosti na povaze tohoto žánru. Mezi tyto ukazatele patří např.

čas a místo děje a silně stereotypní ikonografie u westernů, narativní funkce diegetické hudby u muzikálů, zamýšlené divácké efekty u komedií, thrillerů nebo melodramat atd. Nejednoznačnost kategorizace jednotlivých filmů je dána povahou takto vágních kritérií [...]. (Hettich 11-12)“


I když uznáváme pojem žánr, quirky se sám o sobě nenabízí k tomu, aby byl nazýván žánrem. Je tomu tak proto, že všechny filmy, které jsou označovány jako quirky, jako by odpovídaly jinému žánru, neboť všechny zřejmě obsahují prvek komedie. Jak si o quirky všímá britský filmový vědec James MacDowell, "jejich filmy mohou velmi úzce spojovat komedii a melodrama [...], nebo mohou být spíše 'čistými' komediemi [...], ale závazek k určitému komediálnímu způsobu se zdá být pro [něj] klíčový" ("Poznámky" 3). V páté kapitole bude ukázáno, že quirky podvrací konvence komedie, aniž by je překračoval. Podle MacDowella je quirky "důsledně přitahován k určitým žánrům" ("Poznámky" 2). Přesto, i když quirky filmy mohou obsahovat určité typy postav a prostředí, stylistické konvence a opakující se témata, quirky se na tyto vlastnosti neredukuje. Z těchto důvodů se nezdá být vhodné předpokládat, že quirky představuje nový, samostatný žánr.

 

[ Z těchto důvodů se nezdá být vhodné předpokládat, že quirky představuje nový, samostatný žánr. ]

 

Snad proto německá filmová vědkyně Katja Hettichová zastává názor, že "melancholická komedie" - takto nazývá typ filmu, který je v mnoha ohledech podobný komedii quirky - spadá do kategorie "dočasného cyklu" (12).

 

Předesílá však, že takový cyklus je obvykle definován jako soubor filmů, které jsou cíleně vytvářeny filmovým průmyslem výrobou několika ziskových navazujících počinů podle vzoru jednoho nebo některých dříve uvedených úspěšných filmů (Altman 54-56).

 

Zdá se však, že ani quirky filmy, ani Hettichové melancholické komedie nejsou redukovatelné na tuto definici. Navíc popularita quirky jako filmové kategorie, její recepce a uplatnění, stejně jako skutečnost, že počet quirky filmů, které se ročně vyprodukují, zůstává stabilní, naznačují, že quirky je víc než jen trend nebo okruh a že může být filmovým vyjádřením změny ve společnosti nebo jedné z jejích podmnožin.

Podle Jeffreyho Sconce proto "není pochyb o tom, že v určitých koutech severoamerické kinematografie a kultury působí nová citlivost" (350).

 

[ To z těchto všech doposud vyjmenovaných důvodů se nezdá českým teoretikům být vhodné sebeméně veřejně předpokládat, že quirky představuje nový, samostatný žánr? ]

 

 

.

 


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru