Past

Když havran ve svém letu

dává vale světu,

letí střemhlav vzduchem

za civilním vzruchem.

Letí jako dravec,

letí rychle k cíli,

unavený sámotný

svojí vlastní pílí.

Až k nám zase přiletí,

vlétne až do podsvětí,

předá světlo, letí zpátky,

každý z nás je na něj krátký.

Každé světlo vyhasíná,

zůstala nám po něm špína,

smrdutá a zapraná,

chyťme toho havrana.

Chyťme ho, ten balón peří,

na jeho let každý věří,

až k nám zase přiletí,

budem lépe viděti.