Letem světem

Upřené zírání na činnost lidí kolem ve mně vybuzuje otázky,
které si možná klade každý. Jak toto lidské společenství
dokáže fungovat na té úrovni, že doplňujeme jeden druhého svou
činností a myšlením? Stačí náznak děje, a již čteme to,
co druhý ve své knize osudu píše. Je však nasnadě, jestli
tato činnost působí dobře nebo špatně, v rozporu nebo harmonii
s věčnými zákony přírody a vesmíru. Dokážeme takřka nemožné,
a přitom se schováváme jeden před druhým do svých ulit, abychom
se ubránili sprše nadávek a negativních emocí, které mají
původ právě v tomto nesmyslném společném snažení. Máme tedy tu úžasnou možnost
narovnat naše vztahy, nejen jeden s druhým, ale také k matce přírodě
a nekonečnému universuu vůbec.
Proč se někdy chováme bláznivě, když nám kraluje logika, kterou si již 
malé děti osvojují od útlých let? Tento módní diktát se zdá být
bezprecedentní, přitom prostupuje našimi životy na všech úrovních
vnímání a chápání, určuje, kdo bude bohatý a kdo chudý, kdo úspěšný
a naopak. Je tedy třeba stát si za svou logikou i tehdy, kdy
nedává vůbec žádný smysl? "Logika je kurva ďáblova" prohlásil
kdysi Martin Luther King, a ve své podstatě si uvědomoval, že
tyto automatizované myšlenkové procesy, tyto monetarizované
aktivity lidského společenství, nemají z obecného hlediska
vůbec žádný smysl, a z tohoto hlediska můžeme jen odpoutáním
od honu na peníze a majetek dosáhnout opravdového štěstí,
které se nám odplatí v harmonii s ostatními lidskými bytostmi,
ale i universem našich vnitřních a vnějších světů a realit.