Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVečer
03. 03. 2000
0
0
1816
Autor
Laďa
Pomalu se ke mně snáší lyrycký večer,
cítím to ve všech řasách,
něžný a lehounký,
tiše mě přikryje.
Jeho kapky se dotýkají mých očí
a přináší snový spánek.
Oživlá země chladne
a jarně kolébá semínka v rozpuku.
Poslední zpěváci se ozývají za mými okny
a již je tu
lyrycký večer.
Prosycený duchem lesa
skrývajícího poslední paprsek světla,
který se ke mně dnes nedostal.
Čas zastavuje,
chystá se k odpočinku.
Nehne se ani lísteček
a ptáci už spí.
Jen myšlenky běží kilometry
a předhání se s mými představami.
Jaký asi je, ten lyrycký večer?
*Večer: moc pěkný, je to vážně tzv. ženský ... a já strašně rád čtu básnířky ... škoda že je jich tak málo... myslím v knuhkupectvích a antikvariátech ... ta lYrYka je vskutku bolestná ... haha ... líbí se mi i dělení myšlenek od představ ... potěcha pro duši čtenářovu ...
m.
tahle báseň se mi líbila, přetéká to touhou po lyrickém ( a nebo snad lyryckém ? ) večeru. Tý poznámky v závorce si nevšímej. Tak jsem se začetl do vlastní básně, že bych si toho ani nevšiml, kdybych nečetl i kritiky
Miroslawek
09. 03. 2000
...unasa Ta vetrik,
co do vlasov mu fuka,
oblec si teply svetrik,
ved tu je jeho ruka...
pojdete tou krajinou pustou,
po vas len svetlo,
kracate hmlou hustou,
pred vami zhaslo.
neboj sa,
nestrachuj,
neokradaj,
o vecer co ma prist,
ved Lada sa snazi....
co do vlasov mu fuka,
oblec si teply svetrik,
ved tu je jeho ruka...
pojdete tou krajinou pustou,
po vas len svetlo,
kracate hmlou hustou,
pred vami zhaslo.
neboj sa,
nestrachuj,
neokradaj,
o vecer co ma prist,
ved Lada sa snazi....