Gorila na tripu

Unáším se větrem

pod hvězdnatou kopulí,

kilometry jsou pryč,

další zbývají,

zpěv ptáků na pozadí,

kytara a drahý doutník

v lese jehličnatém

padám a vstávám,

jenže cesta je ještě přede mnou

tak, jako za mnou.

Opěrný bod ptačího zpěvu

vede mne na břeh jezera,

každý ho v sobě nosíme

a na břehu loďka

jediná, vratká,

už není cesty zpět,

jen dostat se na druhý břeh.

Trosečníku na břehu,

nastup se mnou na jednosměrnou plavbu,

snad za štěstím, které nám do vínku napsal

sám satanáš osud.