Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMonte Christo
Autor
Marian67
Měsíce stroužky loupu si z nudy
a proužky světla radí mi kudy
proletět mříží jako stín stínu
jak se to blíží, necítím vinu
nechat se tady, hlavu i tělo
jen srdce pustit, kam by jen chtělo
kam se jen touží rozletět, jásat
zatím se souží v okovech z masa
kopu si jámu v stříbrných mracích
hlavu si lámu sny o zázracích
už se to blíží, pár nocí zbývá
jen aby v plánu nebyla chyba...
8 názorů
Benetka odhalil jsi mé skryté touhy...miluju topinky s česnekem ;)
Česneku stroužky loupu si z hladu
Postačí topinka? Otázku si kladu...
Jo! Prostě umíš!! Máš v sobě něco. Hezky se to čte a vnímá!!! ;)
Plánované hospodářství zkrachovalo, tobě to snad vyjde lépe. ;-)
Jo, přesně, jak říká Safián. Já tu "hranu" vnímám asi u všech tvých básní... a vždycky, když už se nadechuju, abych řekla "Ale..." tak z té básně něco cinkne, blýskne, něco, co mi tu pusu zase zavře ;) Možná určitá hravost, nadhled, který tu sladkobolnost vyvažuje.
Už jsem četla i jinde, některá místa se hodně povedla, někde jsi použil víckrát SE, ale je to určitě na tip.
Pěkná básnička. Trochu na hraně. Jako by na mě v jednu chvíli fouknul sladkobolný větřík z 19. století.