Smajlíci

Máma má mísu.
Ema má mámu.
Máma má Emu.
Máma má maso.

Tedy v mém slabikáři to bylo trochu jinak. Obrázek maminky v zástěře, plynule přešel v text z písmen, která jsme již znali, nebo znát měli. A dál to už přesně nevím. Že by sloveso: „má“ bylo jen mezi dvěma obrázky?

Čas se trochu proběhl po spirále vývoje. Obrázky jsou opět zde. Pravda, tentokrát jsou trošku prostší a jmenují se Smajlíci. Vstupují mezi slova, opět je nahrazují, nebo odpočívají na koncích vět.

Vět? Opět nevím!
Podle kvality mnohých řetězců znaků se ptám:
„Zvládli všichni tito pisatelé slabikář?“