Deus ex libris

Pospíchá čas

asi tak, jako my všichni,

pro rychlost nevnímáme cestu

a z cíle není návratu.

Poslouchám ranní ptáky,

jak rokují ve větvích,

vzpomínám, kým jsem byl

a kým jsem.

Až ptáci odletí

a přijde zima,

vše bude mrtvé, aby

jako Fénix na jaře

znovu povstalo, 

tak jako písnička,

jejíž refrén

nechce a nechce skončit.