Znáte ty příběhy?

    Lidská mysl byla přizpůsobena tomu hrát si s časem. 
    Tak jsem sebral všechny hodiny a dal je do skříně. 
    Jistěže to k ničemu není. 
    A proč by taky mělo? 
    K čertu s tou neustálou touhou po tom, aby vše mělo nějaký smysl.     
Není snadné létat bez křídel. 
Nestačí si navléknout peří, co ti ani nepatří. 

Znáte ty příběhy?
    Bičovat ženu na náměstí mužské spravedlnosti. 
    Jen za vinu, že se nepodvolila. 
    Anebo, že se podvolila příliš. 
    Šťastné konce nejsou zrovna v nadbytku.
    Jsou lidé s osudy, kdy mají proč si stěžovat, ale ti to většinou nedělají.

Nejde nám do hlavy, že lidé z koncentračních táborů se dožívají tak vysokého věku.
Ale třeba je to prostě tím, že v tom čase vyvinuli obrovskou energii k tomu, aby přežili. 
Pak na takové vlně energie putovali dál životem.
Asi se to nedá zastavit.
Bylo to za odměnu?

PS.
Život je mnohem méně smrtelnější než si myslíme.
Má nejspíš mnohem více konců a začátků.