Tuláci.

Podivná směsice lidí,

jeden je alkoholik,

druhý sotva vidí

a dívka s nimi, bývá ustrašená.

U jednoho stolu sedí,

mají hlad a žízeň k tomu;

kde vzít mincí pár ?

Ten poloslepý ještě není stár,

kolik mu je, druzí se nedovědí,

on to neví sám.

Hladově do výkladů hledí,

jeden má žízeň a druhý hlad,

dívka má strach se podívat.

Osud je semlel spolu,

životem se plouží

a u jednoho stolu,

po čemkoli touží.

V temném žijí stínu

a pro dnešek jen,

budoucnost jejich zítřek nemá.

Komu připsat vinu

za zmařený sen ?

Otázka v očích dívky - němá,

opilý přítel blekotá,

něco o cestách života,

sám sobě, však, nerozumí;

dívku svírá strach.

Opilec klopýtá, slepý jej vede,

dívka za nimi sbírá prach.