Správnej chlap

„Mám pocit, že mi vůbec nerozumíš, neumíš se na mě napojit, nacítit, navnímat,“ spustila na něj u večeře v restauraci.

„Myslíš si, že to jsou maličkosti, ale pro nás pro holky, je to důležitý. Východ slunce, ranní káva, jóga, plyšový medvěd z dětství.“

Toho hned po východech slunce nesnášel ze všeho nejvíc. Při vzpomínce na zatuchlý pach starého plyše se otřepal. 

„Ale já ti rozumím, umím se na tebe ..napojit, nacítit, navnímat,“ oponoval i přesto, že si nebyl jistý významem minimálně dvou ze tří slov.

Nadzvedla obočí a pravá ruka jí v neskrývaném nesouhlasu vystřelila pro sklenici vína. 

„Proto jsem ti taky psala, že si musíme promluvit, co s náma bude dál, a jestli se plánuješ změnit,“ upřesnila a na znak dokončené věty vpravila doušek merlotu.

 Přemýšlel, jak by taková změna měla vypadat. Chodili spolu pár měsíců. Všechno, co o něm věděla, se tak dozvěděla v několika uplynulých týdnech. 

Nadechla se a pokračovala „Máš ty mě vůbec rád? Ne, ta otázka má znít: máš rád sebe? Mně přijde, že nejseš autentickej. Jako bys před sebou něco tajil.“

Přisunul si lahev piva. Radegast 12. „Život je hořký, bohudík,“ přehrál si ironicky v hlavě.

„Pěkná blbost,“ procedil mezi zuby - nejistý, jestli hodnotí reklamu nebo jejich konverzaci.

 „Co říkáš?“ zeptala se. 

„Ale nic,“ usmál se smířlivě. Ve snaze nevyvolat konflikt si v duchu jako říkanku zopakoval: „Napojit, nacítit, navnímat“.

 „Přesně o tom mluvím!“, vyhrkla. „Místo toho, abys zabojoval, řekl NE! Klidně zvýšil hlas, zakřičel, aby šlo vidět, že ti na tom jako záleží. Tak místo toho mlčíš. Někdy si říkám, jestli seš ty vůbec chlap,“ prázdná sklenice narazila do stolu.

 Byl v pasti. Nevěděl, jestli se má napojit, nacítit, navnímat, nebo bejt správnej chlap. Nebo bejt správnej chlap, kterej se umí napojit, nacítit, navnímat, a jak se to dělá.  

„Víš co, milá Petro, já ti na to kašlu. Na tvůj východ slunce, tvou ranní kávu, jógu i toho pitomýho plyšovýho medvěda“, neřekl. Tiše vstal, odešel a nezaplatil za ni.

 Spolu s bublinkami z piva vyprchala i jeho krize maskulinity. Asymetrický genderový řád, degenerace mužství. Rovnováha sil, díky které si už nikdo nerozumí.