Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRoute 441
Autor
Aaen_jk
Route 441
Route 441, na svém stroji. Horské kolo, poctivé z devadesátých let, s novou brašnou, a tak nemusím mít nic na zádech. Tenhle rok jsem ho vytáhl podruhé. Míjím vzdáleného známého, je o dvacet let starší a já taky. Mám helmu, brýle, projíždím, nepoznal mě. I kdyby ano, nepoznal jsem já jeho. Není to osobní. Nechci s nikým mluvit, nechci s nikým sdílet svůj život, jak se mám, nechci small talk a pozdravovat. Jedu dál a míjím. Šestka mečů tarotu keltských draků mi radila, abych od všeho a všech odplul na lodi, odešel, odletěl na drakovi. Hrad v dáli – příroda, pryč na chvíli od všeho a všech. Spalující slunce v lese nepálí, oáza uprostřed horka a pouště. Já a moje horské kolo, helma, sluneční brýle, trocha jídla, pití, teplé oblečení do zásoby, kdo ví, kdy se vrátím. Chtěl jsem na menhiry, ale táhne mě to doleva, alejí, stará místa, vzpomínky. Ne, nechci se cyklit v zrcadle vzpomínek a melancholie, něco je dnes líp, něco je hůř než před dvaceti lety. Ale vlastně je to lepší, jsem dál, jsem silnější, poznal jsem hodně věcí, našel svoji cestu. Route 441 plyne, jedu dál. Jedu. Pohyb je pohanská modlitba. Krajinou. Dopsal jsem tenhle text do mobilu, na odlehlé cestě z panelů. Nabrat síly, interagovat a popovídat si s krajinou a zase se pak vrátit, nevím kdy, bohatší o ztracenou sílu a svůj znovudotknutý silný střed. Dneska mám silnější kolo i silnější já. Cesta a pohyb, vývoj, spirály, kameny, stará místa (všechna místa jsou tak stará), potok a kopce.
16 názorů
K3: Psaní je fajn :) Já nepíšu až tak nějak často, prostě to musím cítit, musí to jít ze mě a musí být inspirace. Pak texty často píšu třeba na jeden zátah a krátká povídka je za chvíli. Někdy jindy si hraju třeba s formou haiku (netvrdím, že musí jít nutně o tradiční haiku a toto neřeším), no a piluju tři řádky celý den :) Ale nejde o to, aby u té formy haiku sedla jen forma 5-7-5, musí to sednout celkově. Ty liché rytmy jsou super a v češtině výzva a díky nim jsem musel psát jinak a zase vzniklo něco jiného.
Jinak co mě jinak baví z umění apod., když třeba zrovna nepíšu - třeba hraní na baskytaru, to je super a o base jsem kdysi napsal jednu takovou mikro esej. Primárně jsem byl vždycky kyratista a ten text je o tom, proč teď primárně basa.
Pár takových miniatur které napíšeš ani nevíš jak, a pak se divíš jak to vlastně vzniklo jsem taky napsal. U mě je to vlastně obdobné i u dlouhých povídek. Psaní mám hrozně rád.
K3: Není se zač omlouvat, velmi si vážím toho, že se Ti texty líbily :) Ještě jednou moc děkuju za nominaci Studánky.
A ještě k těm třem mým povídkám nebo mikropovídkám, črtám, básním v próze, to je jedno, já tomu říkám povídky), co jsem sem na Písmák dal (tj. Route 441 / Studánka / Svákov. Myslím, že až po jejich napsání jsem si všiml, jak mají vlastně propletené motivy, myšlenky i ladění. To mi přišlo moc hezký. Jsou pro mě taková triáda, která patří k sobě a už, cítím, není co ubrat ani co přidat :) Takové tři texty, zase jiné a pro mě asi neopakovatelné. A když někoho ty texty osloví, je to jen další radost. Děkuju :)
Omlouvám se, neuvědomil jsem si že ta máš již Studánku, a nominace může být jen jedna, tak platí Studánka:).
Jene,
přeju ti hodně zajímavých objevů v minulosti, která tě zajímá. Já jsem se momentálně přestěhovala do 17. století na dvůr španělského krále Filipa III. Máme přecejen dost rozdílné zájmy...
K3: Děkuji za přečtení, jsem rád, že se Ti miniatura líbila.
Ano, nordic walking je super.
Jsem hodně chodec a poutník a jsem ohleduplný cyklista a asi jako jeden z mála mám na kole i zvonek. Kdysi jsem o tomhle napsal báseň, jak má někdo osazení za desítky tisíc, a zvonek si tam nedá.
Co se týče cyklistiky, nemám rád silnice, to je můj přístup. Spousta cyklistů je podle mě vůči chodcům dost neohleduplných, ale já mezi tyto nepatřím.
Ano, cesty jsou fajn a mělo by jich být hodně, mně se v tomto naprosto líbí aktivita obcí, když prostě zase přes pole udělají nebo obnoví mezi sebou pěší cesty a občas tohle vidím.
Hezká miniatura psaná jakoby od boku na první dobrou. Mám rád kola i silnice, ale nemám rád horská kola na silnici. Nebo přesněji silnice na horách a na nich cyklisty. Nevadí mi horská kola na cestách. Měla by patřit do terénu. Většina by jich ubyla. Ze všeho nejvíc mám rád nordic walking, když mám čas chodím denně. Odpověz mi ale na otázku, kde mají ti chodci chodit? Když ze všech cest nasekali silnice. Po silnicích?
Alenakar: Co se týče pohanství, mám to hodně z různých přístupů a stran, to je na hodně dlouhé a i osobnější povídání :) Zajímají mě Keltové, Slované, Germáni, tedy tzv. barbaská Evropa. Ale nejsem historik ani exaktní religionista, ani vědec, ani rekonstrukcionista; jedu to hodně free style a po svém, jako asi všechno :)
Jene,
pohanství - to je široký pojem. Nevím, co zajímá právě tebe. Pohanství, to je zároveň antika - staré Řecko a starý Řím a na druhé straně to může být třeba pohanství starých Slovanů, panteon jejich bohů se Svarogem v čele. Pro někoho může ale být pohanství například i magie jak stará, tak staronová.
S pohanstvím, hlavně tím řeckým a římským, je spojená i renesanční a manýristická poezie, kterou se tu právě zabývám - jak Góngora, tak Shakespeare. V poezii těchto pánů si ale křesťanství a pohanství podávají ruce.
Alenakar: Ahoj, děkuju Ti za přečtení, za komentář, za tip :) Mě inspiruje pohanství. Dál třeba C. G. Jung a mnoho dalších věcí. Mám svoji cestu a nikoho nenásleduju, a to i v tom putování :) Kolo, když už, u mě jedině horské :) Jinak, co se týče cest pěšky, dělá mi extrémně dobře nordic walking, byly časy, co jsem nordic chodil denně, chci zas takhle chodit víc... :)
Pohyb (pouť) je ale i křesťanská modlitba a také způsob života mnoha romantiků Máchou počínaje.
Taky mám kolo a proto mám i pochopení. Tip.