Díky stovkám lidí

Safiáne, díky za názor, já také u toho konce kobrtám, ale dává mi smysl, a tak ho ponechám škobrtající....:-;

Problém není v obsahu, ale ve formě. I volný verš má nějaké zákonitosti. Od pradávna je poezie symbolizovanou řečí. A tak se také čte - rytmicky po jednotlivých verších. Tedy zatím. Před časem se tu šířila představa vycházející z rychločtení, kde na tisíciletých principech nezáleží, uchopí se naráz chumáč několika veršů a ten se vysaje bez ohledu na rytmus, hudebnost atd. To je ale už jiná poezie. Tvoje báseň je rytmická a já o poslední verš při svém způsobu čtení vždycky zakopnu. Proto na to upozorňuji. Z mého hlediska by stačilo jiné členění. Ale pokud máš i jiné důvody, než že se ti to takto líbí, nic proti tomu nemám. V tomto případě nejde o nějaký extrémní případ. Ve škole nás učili, že sebelepší detail, pokud se vymyká celku, je třeba upravit nebo obětovat.

Je zvláštní a proto možná působí buď jo, nebo i ne...

mně nesedí.. možná významově pateticky hlavně

Zdravím všechny a děkuji za přečtení.  Mě spojení patetická nůše lidská napadlo úplně nejdřív a moc se mi líbí.  I s tou kostrbatostí, se kterou je použito...

s patetickou nůší lidskou 

právě tomuhle nerozumím

ten poslední řádek mi tam nějak úplně nesedí, ale jinak je to dobré

Ten závěr by ctěl přeformulovat. Poslední verš je vzhledem k předcházejícím příliš dlouhý. To překáží jeho vyznění.

Poetka si právem medí,

netváří se „zhasle“,

u stolu i op tu sedí,

žvýká chleba s máslem.

Když dopije kafíčko,

tak ji líbne na líčko. :-)