Grafik psychiatr

Rosteme přímo úměrně s počtem konin, které za život splodíme,

je důležité míti Filipa a pít s Mírou,

kravinu vezdejší dej nám dnes,

po tobě, příteli neštěkne pes.

Omáčka z rajčat a těstoviny,

noviny na prahu domova, kterému říkám útulný,

nesnáším, když si někdo prdne v tramvaji,

asi chce přispět svou trochou do mlýna.

Utíká čas a my utíkáme s ním, někdy rychleji,

pod horami zurčí prameny čistých potoků,

pít je zakázáno, už na to nikdo nemá peníze,

a tak se smějeme batoleti olizujícímu citron.

Věšáky v řadě jak vojáci za císaře Napoleona

ohmatávájí svým jemným plastem mé prádlo,

už budu končit, a pointa?

Ta odešla s posledním spolucestujícím.