Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTma kadeřnice
Autor
Viviana Mori
kdyby už nic jiného
samota tě
na lehátko položí
tma tě zbaví strachu nedokonalé pleti
co peřina rozcuchá to čerstvá tráva učeše
a rozvoní bylinami
tma se na tebe položí jako kondicionér
ležíš a strach
foukne tak
až nepotřebuješ fén
a nutkavé myšlenky upletou copánky
co zauzlíš to buď rozčešeš
nebo nikdy nezapomeneš
a měsíční svit je mléko na duši
peřina otlačí mramor
na nespavé duši
-
prach vzpomínek na vlasech připomíná vši
svědí tě nedokončené lsti
odpusť všem kadeřavým láskám
čechrají prsty a každým kroužkem hnětou do tebe
dávno zapomenutý cit
pěšinka zůstane nejistá
rozcuchaná a bíle čistá
popel nad řasami nese se vědomě
sebevědomí - než usneme
zkusme jaké ho je
na chvíli mít
8 názorů
Ta pasáž, co už vyzdvihla janina...
co zauzlíš to buď rozčešeš
nebo nikdy nezapomeneš
mám ráda tahle tvrzení... jak si jako autor můžeš dovolit něco, o čem z tvého pohledu není sporu. Hezká báseň.
Zajíc Březňák
před 2 měsíciI když je pro mě báseň těžko uchopitelná a vlastně nevím, o čem je (kromě vlasů), cítím z ní jako vždy u tebe opravdovost.
Když teď pochvalně mručím, tak to zřejmě není dáno faktem, že moje maminka byla kadeřnice. Co se týče kvality vidím tvou báseň spíš na trvalou než vodovou... (lehký úsměv)
nutkavé myšlenky upletou copánky
jo, moc krásná báseň (nejen) o vlasech...
Já potichu miluju tvoje texty. Někdy se v noci probouzím, přejíždím si prsty po škodolibě vystupující lebce, začaly mi padat vlasy, hodně nad čelem na levé straně. Zvláštní. Přemýšlím...
pěšinka zůstane nejistá
rozcuchaná a bíle čistá