Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJak snadno se kousneme do jazyka
Autor
trojort
Seděl jsem poblíž kandelábru a chtěl být neviditelný.
Na kandelábru už někdo visel.
Snad proto jsem si ho vybral.
Byla tu naděje, když bylo obsazeno, že si mě nikdo nevšimne.
„Stojíme na prahu nových věků,“ slyším sýpání oběšence a myslím si: Kde jinde bychom mohli stát?
Nikde jinde se ani stát nedá.
Ať se postavíte kam chcete, tak tomu je vždycky tak.
Nové věky.
Naděje končící rozčarováním.
„Ty ale visíš,“ obracím zrak k třepotajícím se nožkám.
„On taky visí,“ třepl nohou k oprýskané zdi, kde trčel na zdi veliký krucifix.
Kristus se na něm prohýbal, jako by byl blízko orgasmu, ale spíš to bylo bolestí, utrpením a nepohodlím.
Už byl dva tisíce let mrtvý.
Prý vstal z mrtvých, aby vystoupil na nebe, ale TADY pořád ještě visel.
Jak dlouho bude muset ještě viset než si toho někdo všimne?
Než konečně někdo pochopí o co vlastně jde.
„Není viset jako viset,“ řekl jsem a připadal si na necelou vteřinu moudrý.
„Nechcete dolů?“ optal jsem se, když ten okamžik prozření trval tak kratičkou dobu.
Viselec třepl nohou.
Zřejmě nebyl proti.
Tak jsem se postavil.
Vzal do dlaní svoji kosu a odsekl ho.
PS.
Usedl vedle mne a ztěžka dýchal.
„Sedíme na prahu nových věků,“ řekl jsem a položil do trávy svoji kosu.
„Proč si neužít trochu naděje?“ zasípal on.
14 názorů
zaujímavé... a „Proč si neužít trochu naděje?“ aktuálne u nás po prvom kole prezidentských volieb...
Rád čtu tvá filozofická rozjímání, i když třeba všemu nerozumím. Je to jako dobrá strava duše. Jedna věta mi připomněla Boba Dylana. Možná se jím necháš inspirovat...
Zajíc Březňák
před 7 měsíciHezká miniatura, vtipná, ale i obrazná jako nějaké podobenství.
... naděje je cesta do nikam,
a přesto se k ní utíkám...
V slabosti mého lidství se scestně ukájím,
....bestii ve mě tím slastně nakrmím...
_-------------------
Jo, to je šálek mého jedu.... dobrý strejdo..
Trochu naděje se vždy hodí.
Já jsem si všiml již záhy po tvém zjevení na Písmáku, že tvoje tvorba za něco stojí a zamlouvá se mi. (což jsem ti také dal i dříve nejednou najevo)
tiež si už radšej sadnem na prahu... dosť som sa nastála
kdesi jsem slyšela/četla, že v nějaké středoamerické zemi kristus málokdy visí přímo na kříži... častěji je v interiérech kostelů jen jeho tělo umístěno přímo na zdi, bez kříže... to jen tak... že jdu kolem... a připomnělo se mi to... jo, není viset jako viset - a taky si na okamžik připadnu moudrá.