Kočka

Je to již delší čas…

Přicházela do postele, a vždy mi olízla nos.
Stulila se mi většinou na prsou a začala silně příst.
Někdy mě také jen takto pozdravila a šla si dál svoji cestou.
Kočky jsou své. To je to, co mám na nich nejvíc rád.

V dobách kdy jsem chodil do zaměstnání, přicházela v přesnou hodinu a začala příst.
Slyšel jsem ji ve snu a většinou jsem si pomalu uvědomoval, že je čas vstávat.
Lepší budík jsem nikdy neměl.

Včera odešla.
Ležela mi na nohou, hladil jsem ji, a ona nakonec nebyla.
Naše druhá černá kočka mi už nos nikdy neolízne.