Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSpějeme li, kam ?
Autor
Slavazaba
Skláním se k nohám, myji je
a ony, bílé lilie
neseny vzhůru do lián
tratí se ve spirále vran
muž od moře, muž z mořských řas
oděný spoře v prstů třas
vlastní kročeje zpopelnil
( příteli promluv, jsi li jaký)
je možné, že jsem příliš pil
nahotou z hlubin s vodoznaky
s brokovnicí se píše snadno
horkost se sytí, veršem vzlíná
živí si mrtvým sáhli na dno
a kdesi u svatého Týna
se rozbušilo zvonu srdce
vášeň se orlu slíbila
na křídla navlékl si ruce
ruka ho taky zabila
vodoznak proti nebi nepřečteš
kaligraf pádu žebra tříští
se smrtí životem se přeš
minula dlaň je rukou příští
čím méně hoří moje svíce
tím více temně ve mně
někdy však méně je i více
co uvnitř, to i zevně
skláním se k nohám, hřeji je
mamince nohy, lilie
cit strnul v dlaních sychravých
do očí vhání slza líh . . .
4 názory
Tohle se mi moc líbilo, je to ten typ básně, kdy se čtenář může těšit i jen z jednoho verše vytrženého z kontextu, např. vlastní kročeje zpopelnil nebo s brokovnicí se píše snadno. Zároveň celý text hezky plyne, rýmy jsou skvělé. Dávám tip :)
Stálo to za to! Tím myslím snad šestkrát si přečíst toto dílko. Ono si o to samo říká. Paráda! Některý opravdu šmrncovní rýmy. A ten podobný úvod a závěr, což občas používáš, mi tam skvěle sedí.
A slovo "kročeje" je třešnička na dortu.
Dle mého názoru jsi zde vítaným oživením...